Povodně a blackout prověřily českou infrastrukturu
V posledních dvou letech prošlo Česko tvrdým stres testem telekomunikační infrastruktury. V roce 2024 ji zkoušely zejména podzimní povodně a o rok později také rozsáhlý výpadek elektřiny, který postihl 16 % odběrných míst.
Čísla ukazují, jak silný vliv může mít jedna jediná mimořádná událost. V přenosové soustavě sice vzrostl počet přerušení dodávek elektřiny meziročně ze 3 případů na 7. Ale objem nedodané elektřiny skokově narostl z 58 MWh na 2 349 MWh.
Samotný blackout ze 4. července tvořil 2 277 MWh, tedy zhruba 97 % celoroční nedodané elektřiny v přenosové soustavě.
Mohlo by vás zajímat
Výpadků je více, státy hledají způsob, jak tomu zabránit
Podle dat Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) se výpadky telekomunikačních sítí v Evropě dostaly v roce 2024 na rekordní úroveň. ENISA evidovala 188 incidentů, což bylo meziročně o více než pětinu více.
V Česku odolnost kritické infrastruktury prověřily právě povodně a blackout. Úřady od té doby hledají způsoby, aby k podobným situacím nedocházelo.
Stát i regulátoři se proto snaží budovat odolnost kritické komunikační infrastruktury a nastavit procesy pro krizové případy pro jednotlivé sektory. V únoru byl podepsán rámec spolupráce mezi Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) a Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), který počítá i se společným postupem v oblasti bezpečnosti a odolnosti kritických komunikací.
Evropská agentura ve své zprávě poukázala na slabá místa. Největší podíl tvořila systémová selhání, následovaly lidské chyby, přírodní jevy a diverzní akce. U technických chyb se opakují stejné motivy: přerušení kabelu, aktualizace softwaru nebo softwarové chyby (13 %).
Mohlo by vás zajímat
Proč se při výpadku omezují 5G sítě?
Závislost na stabilním napájení je pro mobilní sítě kritická. Během povodní musely stovky základnových stanic fungovat bez připojení k veřejné síti a přecházely na baterie nebo dieselové agregáty. Moderní vysílače zpravidla vydrží fungovat jen několik minut.
„Dieselové agregáty umožní výrazně delší výdrž než baterie, kromě toho také platí, že čím modernější vysílač, tím potřebuje více energie. U 4G a 5G základnových stanic ve Finsku je minimální záložní doba 15 minut, u méně vyspělých sítí jsou to hodiny. Ve Velké Británii má zhruba 20 % mobilních lokalit zálohu alespoň na jednu hodinu a jen asi 5 % lokalit zálohu alespoň na šest hodin,“ uvádí Veronika Valášková Friedrichová ze společnosti Telecom IP ČR.
Zdroj: Midjourney (vygenerováno s pomocí AI)
V případě rozsáhlého výpadku elektřiny se uplatňuje i krizový postup, který jde proti očekávání části uživatelů: dočasně se vypne 5G síť, aby se prodloužil provoz 2G a LTE na náhradních zdrojích.
„Z pohledu uživatele vždy závisí na intenzitě a rozsahu výpadku. Každopádně platí, že pokud přestane fungovat konkrétní vysílač, telefon se automaticky snaží připojit ke vzdálenějšímu zařízení. Znamená to ale zpravidla rychlejší vybíjení baterie, což uživatel kolikrát ani nepostřehne. Vysílač má také omezenou kapacitu, což se může dočasně projevovat na zhoršení signálu či pomalejší rychlosti internetu,“ říká Veronika Valášková Friedrichová.
Mohlo by vás zajímat
Co výpadek vysílače udělá s vaším telefonem?
Když vypadne konkrétní vysílač, telefon se typicky snaží připojit k vzdálenějšímu zařízení. S tím se může pojit rychlejší vybíjení baterie vašeho zařízení. Přitom si toho uživatelé ani nemusí všimnout.
Současně mají zbývající vysílače omezenou kapacitu a při přetížení může dočasně klesnout kvalita signálu nebo zpomalit mobilní internet.
Zdroj: ENISA, Telecom IP ČR
41 foto
