Přejít k hlavnímu obsahu

Bývalý šéf automobilky tvrdí: „Automobilový průmysl nenávidí elektromobilitu a sdílení“

Josef Mika 24.12.2025
Lynk & Co
Zdroj: Lynk & Co

Alain Visser, belgický manažer v automobilovém průmyslu, známý především jako zakladatel a bývalý generální ředitel čínsko-švédské značky Lynk & Co, v rozhovoru popisuje rozpor mezi výrobci automobilů a službami sdílení a dává volný průchod své frustraci z tohoto odvětví. Jeho odpovědi a hodnocení situace evropského autoprůmyslu nutí k zamyšlení.

Kapitoly článku

„Automobilový průmysl dělá vše pro to, aby zabránil sdílení automobilů“

Dvaašedesátiletý Alain Visser, zakladatel a do začátku roku 2024 CEO výrobce elektromobilů Lynk & Co (patřící do čínského koncernu Geely), v rozhovoru pro portál Turi.Moove ostře kritizuje automobilový průmysl. Jeho hlavní závěr zní: „Automobilový průmysl ve skutečnosti elektromobilitu nenávidí.“ Po svém odchodu Visser založí v Göteborgu nový start-up v oblasti mobility, jehož podrobnosti zatím neprozrazuje. Jasný je však jeho přístup: „Xperience over ownership“ – zážitek místo vlastnictví.

Automobilka Lynk & Co byla založená v roce 2016, patří pod čínský automobilový gigant Geely Auto (vlastní také Volvo). Značka využívá sdílenou technologii a platformy vyvinuté ve spolupráci s Volvem. Podle svých slov se zaměřuje na komunitu. Nabízí plug-in hybridní a plně elektrické vozy (modely 01, 02, 08) s konektivitou.

Visser je toho názoru, že skutečná mobilita jako služba může vzniknout pouze mimo tradiční automobilový průmysl. Lidé touží po mobilitě, aniž by nutně chtěli vlastnit vozidlo. „Mobility as a Service“ (mobilita jako služba) je podle něj rozhodujícím trendem, zatímco výrobci se i nadále soustředí především na prodej automobilů. Investice do oblastí, jako je sdílení a autonomní řízení, vnímá kriticky. „Myslím, že automobilový průmysl dělá vše pro to, aby ukázal, že sdílení nefunguje.“

Jako příklad uvádí spolupráci automobilek Mercedes a BMW, které nejprve spojily své služby sdílení a později je prodaly. Základní konflikt je jasný: čím více vozidel se sdílí, tím méně aut se prodá. Visser nevidí žádné průlomové inovace, které by tuto situaci mohly změnit, a to až do zavedení skutečně autonomního řízení.

Podle jeho prognózy bude mobilita v budoucnu organizována prostřednictvím aplikací. Do roku 2050 bude asi 80 procent světové populace žít ve městech, čímž se sníží význam parkovacích míst a stojících automobilů. Mobilita bude elektrická, vozidla budou sdílená. Luxusní značky by mohly zůstat jako sběratelské kousky, zatímco čerpací stanice budou vzácné a dobíjecí infrastruktura bude všudypřítomná.

Mohlo by vás zajímat

„Budoucnost mobility bude spočívat ve službách“

Pro ilustraci Visser uvádí srovnání s leteckou dopravou: nikdo nelétá s Boeingem, ale s leteckou společností. Stejně tak dnes lidé už využívají Uber namísto vlastního auta. Budoucnost mobility bude spočívat ve službách, nikoli v produktech. „Pokud automobilový průmysl nebude opatrný, stane se pouhým dodavatelem zaměnitelných produktů pro poskytovatele služeb.“

Podle Vissera model sdílení u „jeho“ Lynk & Co fungoval. Asi 35 procent jejich vozidel se pravidelně sdílelo, v Berlíně dokonce přes 50 procent. Značka se záměrně zaměřila na kluby namísto klasických prodejců, omezila počet modelových variant a podporovala silný koncept komunity. Důraz byl kladen na využití namísto prodeje – přístup, který se však v rámci koncernu setkal s odporem.

Zlom nastal, když snížení cen automobilů Tesla a BYD zvýšilo tlak na rychlejší dosažení ziskovosti. Důraz se opět přesunul na prodej namísto služeb. To již neodpovídalo představám Vissera. Odchod z Lynk & Co popisuje jako přátelský, avšak strategické cíle se mezi ním a majiteli Geely lišily.

Visser také kriticky hodnotí sdílenou ekonomiku jako celek. Neuctivé zacházení s vozidly podle něj vedlo ke zvýšení nákladů na opravy a snížení zbytkové hodnoty vozidel. Jako možné řešení uvádí „peer-to-peer sharing“ neboli soukromé sdílení, při kterém může osobní odpovědnost pozitivně ovlivnit chování.

Mohlo by vás zajímat

„Dokonalá bouře“ v automobilovém průmyslu

Visser vidí automobilový průmysl čelící „dokonalé bouři“, kterou vyvolaly čtyři hlavní trendy: elektromobilita, rostoucí tlak čínských výrobců, software jako rozhodující faktor odlišení a změna chování spotřebitelů. V souvislosti se softwarem cituje čínský technologický koncern Huawei: „Nevyrábíme auta – vyrábíme software a automobilky kolem něj staví auta.“

Visser hodnotí pozici Evropy v globální konkurenci jako „pesimistickou, ale ne beznadějnou“. Velcí výrobci jsou „příliš velcí na to, aby zkrachovali“ a mají politickou podporu. Evropská, především německá, technologie a kvalita však již dávno nejsou výraznou výhodou. V USA je situace podobná: tam se nadále sází na velké nepraktické pick-upy s osmiválcovými spalovacími motory a uměle se chrání – což je chování, které se vymstí. 

„Číňané kopírují a vylepšují vše, co jsme vynalezli“

Čínská konkurence se naopak nemusí intenzivně zabývat žádnou z těchto čtyř velkých výzev – elektromobilitou, tlakem čínských výrobců, softwarem jako faktorem diferenciace a změnou chování spotřebitelů.

„Západní automobilový průmysl musí konečně přestat jen dohánět a začít úplně nově uvažovat,“ zní Visserův závěrečný verdikt. „Číňané kopírují a vylepšují vše, co jsme vynalezli. Naším úkolem není je nyní napodobovat, ale objevit něco nového.“

Zdroj: Turi.Moove


Máte k článku připomínku? Napište nám

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme