Jak probíhá zkouška v Norsku?
Test El Prix není žádná jednoduchá projížďka. Trasa vede městskými oblastmi, po vedlejších silnicích i dálnicích. Teploty se při testování letos pohybovaly mezi 7 a 18 stupni Celsia, na některých úsecích pršelo a silnice byly mokré. Test každého vozu skončil v okamžiku, kdy vozidlo již nebylo schopno udržet rychlost v běžném provozu kvůli nízkému stavu baterie. Jen tak lze zjistit skutečný dojezd v reálném světě, nikoli v ideálních laboratorních podmínkách.
Upozornění: v Norsku platí na dálnicích rychlostní limit 110 nebo 120 km/h. Toto omezení se liší od rychlostního limitu 130 km/h ve většině zemí EU a má přímý vliv na spotřebu paliva, a tedy i dojezd. Je to proto, že odpor vzduchu se zvyšuje neúměrně s rychlostí a vozidlo potřebuje více energie k jeho překonání. Klíčovou roli ve spotřebě hrají také povětrnostní podmínky a topografie. Proto jsou skutečné hodnoty spotřeby při testech obvykle výrazně nižší než hodnoty WLTP naměřené za ideálních podmínek. O to překvapivější výsledky z Norska jsou.
Kdo v Norsku zazářil a kdo zaostal? 15 z 27 modelů překročilo normu
15 vozidel ujelo v testu více, než stanoví výrobci podle normy WLTP. Největší pozitivní odchylku vykázal model Tesla Model Y Long Range AWD, který místo udávaných 586 km ujel celkem 652 km. To představuje velký nárůst o 11,3 %. Také ostatní modely dosáhly lepších výsledků, než se očekávalo:
- Zeekr 7X AWD: dojezd podle WLTP 541 km - ujeto 593 km (+9,6 %)
- BYD Tang Long Range 4x4: dojezd podle WLTP 530 km - ujeto 572 km (+7,9 %)
- MG S5: dojezd podle WLTP 465 km - ujeto 492 km (+5,8 %)
Testu se zúčastnila i Škoda Elroq 60 (model s baterií 59 kWh), která má výrobcem udávaný dojezd 424 km. A dlužno říct, že si vedla velmi dobře, testeři s ní ujeli v reálných popisovaných podmínkách 422 km, tedy jen o 2 km méně než oficiální dojezd WLTP.

Ne všechny vozy byly přesvědčivé
Ne všechna testovaná auta však normu překročila. Vůz s největší zápornou odchylkou byl Lucid Air Grand Touring, který dosáhl nejvyššího absolutního dojezdu 829 km, ale za udávanou hodnotu WLTP 960 km zaostal o 13,7 %. Další vozy s horšími výsledky:
- Volvo EX90 AWD: dojezd podle WLTP 580 km - ujeto 550 km (-5,3 %)
- Ford Explorer EV AWD: dojezd podle WLTP 602 km - ujeto 571 km (-5,1 %)
- Polestar 3 LR Dual Motor: dojezd podle WLTP 610 km - ujeto 588 km (-3,6 %)
Velké rozdíly jsou také ve výkonu nabíjení
Kromě dojezdu se testoval také nabíjecí výkon. Po delší cestě a s méně než deseti procenty nabití baterie se vozidla na rychlonabíjecích stanicích nabila až na 80 procent. Nejrychlejšími modely v testu byly:
- Zeekr 7X AWD: nabíjecí výkon 318 kW, 15 minut
- Lotus Emeya R: 314 kW, 14 minut
- Audi Q6 e-tron: 226 kW, 20 minut
Ostatní vozidla potřebovala podstatně více času, například Opel Grandland Electric (105 kW, 36 minut). Dva modely, Tesla Model 3 a Voyah Courage, byly z žebříčku zcela vyřazeny kvůli technickým závadám během nabíjení.
Celkově test potvrdil, že moderní elektromobily si s cestami poradí mnohem lépe než jejich předchůdci. Zatímco dříve nebylo výjimkou, že dojezd klesl o 20 až 30 %, dnes je to díky lepším bateriím a propracovanému řízení teploty často jen pár procent. V minulých letech patřily mezi špičku vozy jako Tesla Model S, které dnes dohánějí a někdy i překonávají noví konkurenti z Číny i Evropy.

Co nám výsledky testu říkají?
Tyto výsledky mají velký význam. Norsko, kde elektromobily tvoří až 93 % prodejů nových aut, ukazuje zbytku světa, že obavy z elektromobility jsou s moderními technologiemi stále menší. Samozřejmě platí, že dražší prémiové vozy mívají lépe vyřešené udržování teploty baterie, a proto i v zimě ztrácejí na dojezdu méně.