Tak například v mnoha zábavních parcích (například v Europarku) se jejich provozovatelé obávají, že by dlouhé tyče mohly být nebezpečné na některých atrakcích – například na horské dráze. Muzeum moderního umění v New Yorku se zase obává toho, aby „selfíčkáři“ s tyčí nepoškodili vzácné exponáty. Proto je jeho návštěvníci uvnitř budovy nesmí používat. Zakázané jsou také například na stadionu Wimbledon v Londýně – tyč by mohla být zneužita k násilné činnosti. Než tedy navštívíte některá místa, ověřte si předem, zda je v nich použití selfie tyčí skutečně povoleno.
Zákaz selfie tyčí už byl dokonce vážně projednáván i v Evropském parlamentu. Řešilo se například to, aby bylo zakázáno publikovat fotografie německého Spolkového sněmu, a to ani jako pozadí v případě selfie fotografie. Důvodem je ochrana autorských práv architekta. V zásadě se ochrana týká každého objektu, u kterého ještě neuplynulo 70 let od smrti jeho architekta nebo umělce. Naštěstí byl zákon omezující fotografování panoramat na poslední chvíli zrušen. Tak je v současné době možné fotografovat i budovy chráněné autorským právem a zveřejňovat je na sociálních sítích. Počítejte ale s tím, že svoboda fotografovat své okolí je v některých zemích omezena. Týká se to například Francie, Ukrajiny, Ruska, Belgie, Itálie a Řecka.
Pokud budete fotografovat selfie v pozadí s Eiffelovkou, koledujete si o pokutu. Tedy pokud fotografujete v noci a věž je osvětlena a pokud chcete fotografii prodat. Jinak se bát nemusíte. Známým příkladem stavby, jejíž fotografii nelze zveřejnit, je belgické Atomium. Autorskoprávně bude chráněno až do roku 2076 a výkonem autorských práv je pověřena společnost SABAM, která se snaží si lovem hříšníků na internetu vydělat. Takže například ani na české Wikipedii nenajdete fotografii Atomia. U nás je naštěstí „svoboda panoramatu“ zachována.

Koupit časopis Chip
Chip je možné číst v tištěné nebo v digitální podobě na mobilech, tabletech a počítačích.