Analýza: Jak si v ICT vybrat správného zaměstnavatele?

V roce 2020 bude v Evropské unii chybět 500 000 až milion profesionálů v oboru ICT. Česká republika není žádnou výjimkou a s nedostatkem kvalifikovaných lidí se potýká už dva roky. Profesionálové v ICT se tak dostali do situace, kdy si mohou zaměstnavatele vybírat. Často však neví jak, a jsou potom zbytečně zklamaní.

Informační a telekomunikační odvětví v České republice výrazně roste několikátým rokem po sobě. Může za to digitální transformace a nástup digitální ekonomiky. Podle predikcí společnosti IDC dosáhnou do roku 2019 celosvětové výdaje na projekty s tím spojené 2,2 bilionu dolarů, což je téměř o 60 % více než v roce 2016. Řada firem, a to i v České republice, vytváří specializované týmy orientované tímto směrem. Chybí jim však to podstatné, a tím jsou lidské zdroje. Nedostatkovým zbožím jsou softwaroví inženýři, kteří pro výkon práce potřebují vzácnou kombinaci talentu a náročného formálního vzdělání založeného na matematice.

Studenti softwarového inženýrství a computer science mají širokou paletu možností, jak a kde si začít budovat svoji kariéru. Proto společnost Profinit provedla mezi svými zaměstnanci analýzu a přináší tipy, podle čeho a jak se rozhodovat při výběru zaměstnavatele. Analýza má nejen pomoci již pracujícím softwarovým inženýrům, ale také nastartovat kariéru čerstvým absolventům, a to i v dalších ICT oborech.

Z pohledu zájemce o zaměstnání v oblasti softwaru lze zaměstnavatele rozdělit do několika skupin:

• Firmy podnikající mimo IT, pro které je software interní službou, na níž hlavní byznys více či méně závisí. Sem patří banky, telekomunikační firmy, výrobní podniky atd.
• Softwarové firmy, které vyvíjejí své vlastní produkty.
• Zastoupení zahraničních softwarových firem nebo jejich lokální distributoři, kteří v tuzemsku vývoj nedělají, pouze software prodávají, implementují a poskytují zákaznickou podporu.
• Softwarové firmy jako Profinit, které vyvíjejí software na míru pro zákazníky podnikající mimo IT, nejčastěji pro finanční sektor, telekomunikace a státní správu.
• Implementátoři balíkových řešení.
• Poradenské firmy, které v případě svého poradenství dodávají také softwarová řešení.

Podle toho, jaký je uchazeč typ člověka, a co ho baví, mu bude vyhovovat různý typ zaměstnavatele. Ti se totiž liší i mírou profesionálního přístupu k vývoji SW a dodržování zásad softwarového inženýrství. Roli hraje to, jestli se ve firmě uchazeč dostane opravdu k vývoji a vlastní kreativní práci, jestli je vývoj softwaru ve firmě hlavní nebo okrajovou činností či to, jestli jsou ve firmě vhodné podmínky k profesnímu růstu, nebo uchazeče čeká jen monotónní práce bez potenciálu rozvoje.

Při pohovoru je tak nutné sledovat několik aspektů:

• Zajímá se zaměstnavatel o vaše znalosti v oboru softwarového inženýrství, nebo je mu to jedno?
• Zajímá ho vaše schopnost logicky myslet a vytvářet algoritmy?
• Nebo mu stačí znalost konkrétního nástroje v konkrétní verzi?
• Jak na vás působí člověk, který s vámi dělá pohovor?
• Máte se od něj co naučit?
• Chtěli byste takového šéfa nebo kolegu?
• Máte pocit, že dělá software pořádně a že ho to baví?
• Nebo je to technický nedouk?

Tomáš Pavlík, generální ředitel Profinitu, připravil z informací, které získal při rozhovorech se svými zaměstnanci, několik bodů usnadňujících rozhodování při výběru vhodného zaměstnavatele:

1. Podívejte se, jak je firma velká a jestli má jasnou vlastnickou strukturu. U velkých korporací je potřeba počítat s tím, že mají svá „zajetá“ pravidla fungování, a ne každému tento přístup může vyhovovat. I menší firma, kde majitel není jasný nebo jejíž vlastníci se aktivně nepodílejí na chodu firmy, může být pro zaměstnance svým přístupem dosti problematická a nečitelná.

2. Promluvte si s více lidmi z firmy a snažte se poznat důležité rysy firemní kultury. Jak o sobě lidé vzájemně mluví? Máte pocit, že dobře spolupracují a pomáhají si? Nebo se pomlouvají, skrývají před sebou vzájemně informace? Jak to asi dopadne, až budete potřebovat s něčím poradit vy?

3. Zjistěte, jak je firma organizovaná. Zásadní překážkou efektivního vývoje softwaru je liniová organizace. Tedy rozdělení firmy na oddělení analytiků, architektů, designérů, vývojářů, testerů a možné bariéry mezi těmito odděleními. Naopak pokud je organizace spíše plochá a projektová, umožňující flexibilně využívat zdroje, povede vaše práce k výsledkům, ze kterých budete mít radost.

4. Zjistěte si, jaké vzdělání mají lidé pracující ve firmě. Computer science a softwarové inženýrství jsou mladé obory – a přestože by nikoho nenapadlo nechat si operovat žlučník od právníka nebo postavit dům od pojistného matematika, tak se v našich oborech často setkáváme s pomýlenou představou, že vyvíjet software může kdokoliv, kdo absolvuje týdenní rychlokurs HTML. Od nekvalifikovaných kolegů nebo šéfů se nejenže nic nenaučíte, ale budete tlačeni do nesmyslů. Pro ukázku několik zachycených citací od tzv. „seniorních profesionálů“:

• „Testovacími scénáři se nebudeme zdržovat, stačí, když to pak proklikáte.“
• „Datový sklad není žádná aplikace, zásady softwarového inženýrství tu nejsou potřeba.“
• „Odhad pracnosti s chybou 30 %? Ale já mám pevný rozpočet!“
• „Půjdeme na to agilně, takže nepotřebujeme architekturu.“
• „Řídicí modul bude řídit celý systém. Nechápu, jaké přesnější zadání potřebujete. Do zítřka zpracujte detailní harmonogram vývoje řídicího modulu.“

„Vývoj na pracovním trhu naznačený v úvodu povede ke snížení počtu organizací, které vyvíjejí software. Odhaduji, že firmy, pro které není vývoj softwaru hlavní předmět činnosti, ho budou kvůli situaci na pracovním trhu nuceny outsourcovat v mnohem větší míře než v současnosti, protože prostě nebudou schopny získat kvalitní softwarové inženýry jako své zaměstnance,“ dodal závěrem Tomáš Pavlík, CEO Profinit.