Přejít k hlavnímu obsahu

Češi stále běhají po úřadech: v digitalizaci nám dává na frak i Estonsko

Jakub Fišer 01.09.2025
Digitalizace Česko
Zdroj: Midjourney (vygenerováno pomocí AI)

Pokaždé před volbami se skloňuje fenomén „digitálního státu“. Některé strany se chlubí tím, jaké inovace v posledních letech přinesly, jiné je kritizují, že nepřinesly dost. A přestože objektivně Česká republika v posledních 10 letech digitalizaci státní správy značně vylepšila, ideál je ještě daleko. Naším vzorem může být například Estonsko.

Kapitoly článku

Digitální stát? Estonsko

Představte si, že si můžete během pár minut z domova vyřídit nový pas, přihlásit auto nebo požádat o stavební povolení. Bez zbytečného papírování a dlouhého čekání na úřadech. Taková realita dnes funguje například v Estonsku nebo Dánsku, kde stát staví služby na digitálních základech – s důrazem na jednoduchost, bezpečnost a občana v centru.

Česko má v tomto směru velké rezervy. Podle mezinárodních žebříčků se pohybujeme spíše ve středu, i když bychom díky technologickým firmám a infrastruktuře mohli mířit mnohem výš. Zatímco v Estonsku lze online řešit prakticky celý životní cyklus občana – od narození dítěte přes daňové přiznání až po volby – u nás se lidé stále setkávají s formuláři, osobními návštěvami úřadů a složitou byrokracií. Problémem není nedostatek technologií, ale pomalé tempo změn a zastaralé postupy.

Mohlo by vás zajímat

Česko musí přidat, a to hodně

Pokud chceme posunout Česko vpřed, je třeba:

  • přijmout jasnou digitální strategii napříč státní správou i samosprávou,
  • masivně investovat do infrastruktury, a to nejen do internetu, ale i bezpečných cloudových řešení,
  • přetvořit procesy podle potřeb občanů, ne podle starých papírových šablon,
  • posilovat digitální vzdělávání úředníků i občanů,
  • a zajistit nejvyšší standardy ochrany dat, které budují důvěru.

Ve srovnání se zmíněným Estonskem totiž máme ve státní správě problémy nejen co do politického nastavení ve vztahu k digitalizaci jako klíčovému aspektu, ale i v digitálním vzdělávání občanů:

  • V ČR sice existuje Portál občana a bankovní identita, ale jejich funkce jsou oproti Estonsku omezené a jen v posledních letech se rychleji rozvíjejí.
  • Mentální nastavení společnosti v ČR je stále orientováno na papírové procesy a osobní kontakt, což zpomaluje adopci digitálních řešení.
  • České úřady dosud nejsou z většiny plně propojené a digitalizace jde pomaleji zejména kvůli decentralizaci systémů, složitosti a pomalému zavádění.
  • Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) staví Česko na chvost EU, zatímco Estonsko patří ke špičce

Mohlo by vás zajímat

Volby 2025 a digitalizace

Dle současných předvolebních programů jednotlivých stran se k digitalizaci hlásí nejvíce Pirátská strana a Starostové, naopak lídr průzkumů ANO digitalizaci podporuje, ale zdaleka ne tak progresivně.

Mezi menšími stranami, které kandidují do parlamentu v roce 2025, podporují digitalizaci zejména strany s mladší základnou, progresivními programy nebo akcentem na modernizaci státu, například Volt Česko, Motoristé sobě, Hnutí Generace nebo menší zelené a liberální uskupení.

Zdroj: Evropská komise, Chip.de, Programy do voleb


Máte k článku připomínku? Napište nám

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme