Přejít k hlavnímu obsahu

Čína tvrdě prověřuje AI: Řeší hlavně cenzuru politických otázek

Josef Mika 27.12.2025
Čínská cenzura AI
Zdroj: ChatGPT

V Číně musí každý model umělé inteligence, ještě než se dostane k uživatelům, projít náročnou ideologickou zkouškou. Podmínkou je správně odpovědět na dva tisíce otázek a zároveň odmítnout nejméně 95 % dotazů na politicky citlivá témata.

Kapitoly článku

Dva tisíce otázek a cenzura v praxi

Přísný systém, který má pod kontrolou Čínský kybernetický úřad (CAC), má zajistit soulad s ideologií tamní komunistické strany. A protože se testy každý měsíc mění, vznikl zcela nový trh specializovaných agentur, které firmám pomáhají touto byrokratickou džunglí projít.

Pravidla, která platí už delší dobu ale formálně byla zavedena až letos v listopadu, jsou nekompromisní. Chatboti musí striktně odmítat jakékoli otázky, které by mohly zpochybnit legitimitu čínského vedení, podněcovat separatismus nebo se dotýkat událostí, jako byl masakr na náměstí Nebeského klidu. Testy simulují reálný provoz a zahrnují i náhodné kontroly. Veškerý obsah vytvořený umělou inteligencí navíc musí být označen, aby byl snadno dohledatelný. Tvrdost pravidel dokazuje i fakt, že jen mezi dubnem a červnem 2025 bylo z čínského trhu staženo 3500 nevyhovujících AI produktů.

Těmto zkouškám se nevyhnou ani globální hráči. Například Apple musí se svou Apple Intelligence projít stejným testem, než ji bude moci spustit v Číně. V praxi to znamená, že se AI vyhne tématům blokovaným tzv. Velkým čínským firewallem. Místní modely, například Qwen od Alibaby nebo DeepSeek, jsou navíc trénovány výhradně na lokálních datech a nemají přístup k cenzurovanému obsahu ze zahraničí, což pro ně představuje další výzvu.

Mohlo by vás zajímat

Přípravné kurzy na AI zkoušky jako nový byznys

Náročnost testů dala vzniknout zcela novému odvětví – agenturám, které fungují jako přípravné kurzy na státní zkoušky. Tyto firmy, často vedené bývalými regulátory, sídlí v technologických centrech a za poplatky v řádu milionů jüanů nabízejí technologickým společnostem pomocnou ruku. Pomocí učení s lidskou zpětnou vazbou (RLHF) „učí“ modely AI, jak odpovídat v souladu s komunistickými nároky. 

Obecnou nevýhodou pro Čínu je, že tento proces zdržuje inovace o celé měsíce a nahrává především velkým hráčům, jako jsou Alibaba, Baidu nebo Tencent, kteří si nákladnou přípravu mohou dovolit.

Mohlo by vás zajímat

Čínská touha po kontrole brzdí inovace

Peking moc dobře ví, že umělá inteligence je klíčová pro budoucnost a rozvoj celého hospodářství. V srpnu 2025 dokonce spustil státní iniciativu „AI Plus“, podle které se má do roku 2027 nasadit AI v 70 % klíčových průmyslových odvětví. Zároveň ale přísná regulace odráží strach komunistické strany z obsahu, který by mohl ohrozit její postavení. Hlavní američtí hráči cenzurují AI spíše kvůli obavám ze soudních sporů a z nechtěné negativní publicity, v Číně je hlavním důvodem prosazování ideologické kontroly.

Analytici upozorňují, že tento přístup má svá rizika. Menší firmy v testech často selhávají, což ničí přirozenou soutěž. Naopak export „schválené“ AI do jiných zemí může šířit čínský pohled na svět. Čína tak pořád balancuje mezi snahou konkurovat globálním lídrům (jako je OpenAI nebo Google) a potřebou zajistit si svou „národní bezpečnost“. 

Zdroj: 9to5mac.com, timesofindia.com, webpronews.com


Máte k článku připomínku? Napište nám

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme