Bez 67 let starého programovacího jazyka by se zhroutil svět. Denně ho využívají miliardy lidí

Když během pandemie přestaly americké úřady práce zvládat nápor žádostí, guvernér státu New Jersey nevolal po dalších úřednících ani zdravotnících. Hledal programátory COBOLu. Jazyka z roku 1959, který měl být dávno v technologickém důchodu. Jenže na něm dodnes běží značná část světového bankovnictví, pojišťovnictví i státní správy.

Neviditelná páteř moderní ekonomiky

COBOL, tedy Common Business-Oriented Language, vznikl v roce 1959 jako standardizovaný jazyk pro zpracování obchodních dat. Měl zjednodušit vývoj finančních a administrativních systémů a umožnit snadnější kontrolu jejich fungování. Nikdo tehdy netušil, že o téměř sedm desetiletí později bude stále tvořit základ kritické infrastruktury.

Podle odhadů IBM dnes systémy využívající COBOL zpracovávají přibližně 70 % světových obchodních transakcí. V USA na něm stále závisí velká část bankovního sektoru a přes tyto systémy prochází naprostá většina operací na bankomatech. Celosvětově jde o stovky miliard řádků kódu, které každý den obsluhují transakce v hodnotě bilionů dolarů.

A nejde jen o Ameriku. Sálové počítače a aplikace napsané v COBOLu najdeme i v evropských bankách, pojišťovnách nebo institucích sociálního zabezpečení. Také v Česku patří tyto technologie mezi méně viditelné, ale stále důležité součásti finanční infrastruktury.

Proč se ho nikdo nezbaví?

Na první pohled to zní absurdně. Proč banky provozují klíčové systémy na technologii z doby, kdy ještě neexistoval internet?

Důvod je prostý: spolehlivost. Mainframy s COBOLem dosahují mimořádné dostupnosti a zvládají obrovské množství transakcí s minimálním rizikem chyb. Právě proto se jich banky tak nerady vzdávají.

Navíc platí, že nahradit starý systém bývá často mnohem riskantnější než ho udržovat při životě. Historie je plná modernizačních projektů, které stály stovky milionů eur a skončily výpadky služeb nebo problémy pro miliony klientů.

Není proto divu, že se v oboru ujalo poněkud nelichotivé přirovnání. Mnozí odborníci označují COBOL za „azbest IT světa“. Byl zabudován hluboko do konstrukce, dlouho se osvědčoval a dnes jeho odstranění představuje obrovské riziko.

Skutečný problém nejsou počítače, ale lidé

Zatímco samotné systémy často fungují překvapivě dobře, dramaticky ubývá lidí, kteří jim opravdu rozumějí.

Průměrný věk specialistů na COBOL se pohybuje kolem padesáti let a řada z nich odchází do důchodu. Univerzity navíc tento jazyk začaly ve velkém opouštět už v 80. letech, když nastupovaly jazyky jako C, C++ nebo později Java.

Firmy tak narážejí na nepříjemný paradox. Udržují systémy, bez nichž nemohou fungovat, ale stále hůře shánějí odborníky schopné je rozvíjet nebo opravovat.

Situaci komplikuje i takzvaný technický dluh. Mnoho aplikací vznikalo postupně desítky let a obsahuje tisíce úprav, nouzových oprav a výjimek. Často navíc chybí dokumentace. Vývojáři, kteří systém vytvářeli, jsou dávno pryč a nikdo přesně neví, proč některé části kódu fungují právě tak, jak fungují.

Jediná zdánlivě drobná změna tak může vyvolat řetězec nečekaných problémů.

Bankovní aplikace v telefonu, COBOL v pozadí

Moderní bankovnictví nicméně potřebuje mobilní aplikace, cloudové služby, API rozhraní a online komunikaci v reálném čase. Jak to skloubit s technologií navrženou v době terminálů a dávkového zpracování dat?

Odpovědí je postupná integrace.

Místo kompletního přepisu nechávají instituce osvědčenou obchodní logiku běžet na mainframech a kolem ní budují moderní vrstvy. Zákazník tak používá elegantní mobilní aplikaci, zatímco skutečné zpracování transakce může stále probíhat v programu napsaném před několika desítkami let.

Tento přístup je pomalejší, ale výrazně bezpečnější než pokus všechno zbourat a postavit znovu.

Poslední naděje? Umělá inteligence

V posledních letech vstoupila do hry AI. Velké jazykové modely dokážou analyzovat starý kód, hledat závislosti, vytvářet dokumentaci a pomáhat při převodu aplikací do modernějších jazyků.

Například IBM vyvinula specializované nástroje určené právě pro modernizaci COBOLu. Podobné řešení používají i velké finanční instituce. Morgan Stanley například nasadila vlastní systém založený na generativní AI, který pomáhá vývojářům pochopit miliony řádků historického kódu a převádět jeho logiku do současných technologií.

Experti však zdůrazňují, že AI sama problém nevyřeší. Kód sice dokáže analyzovat a vysvětlit, ale nerozumí obchodním rozhodnutím, regulatorním požadavkům ani historickému kontextu, které jsou v těchto systémech často ukryté.

Technologie, která odmítá zemřít

COBOL bývá pravidelně označován za mrtvý jazyk. Přesto už desítky let přežívá všechny předpovědi svého konce.

Důvod je jednoduchý. Nejde o nostalgii ani technologickou zaostalost. Jde o fakt, že na těchto systémech stále stojí banky, pojišťovny, státní správa i platby miliard lidí.

Až si příště vyberete peníze z bankomatu nebo odešlete platbu v mobilní aplikaci, je docela možné, že část celé operace stále zpracovává software napsaný v době, kdy lidé poslouchali Elvise Presleyho a počítače zabíraly celé místnosti. To je možná daleko překvapivější než samotná existence COBOLu.

Zdroj: Computer History, IBM, časopis Chip