Dostupnější OLED. Tištěné panely míří do notebooků i monitorů, první je má Lenovo

Co je inkjet-printed OLED?

Klasické OLED panely, jaké známe z televizí LG nebo telefonů Samsung, se vyrábějí metodou napařování ve vakuu. Organické materiály se zahřejí, odpaří se a přes extrémně přesnou kovovou masku se usadí na skleněný substrát. Tahle maska musí sedět na mikrony přesně a velká část drahého materiálu se při procesu prostě ztratí, protože skončí na masce místo na displeji.

V případě technologie inkjet printingu, zkráceně IJP, se na to jde jinak. Tekuté organické materiály se pomocí mikroskopických trysek přímo vstřikují do předem připravených buněk na podkladu. Odpadá tak potřeba drahých vakuových komor i přesných kovových masek, což se hned promítá do nákladů na výrobu. Podle analytiků z Omdie může tento proces snížit výrobní náklady oproti klasické metodě až o 20 až 35 procent.

Za touto technologií stojí čínská firma TCL CSOT, dceřiná společnost TCL Technology, která na této technologii pracuje více než deset let. Firma ji veřejně představila již dříve a od té doby postupně přechází od zkušebních kusů k sériové výrobě.

Lenovo Legion R9000P jako první vlaštovka

Notebook Legion R9000P je prvním sériově prodávaným zařízením, které tuto technologii využívá. V Číně se prodává za přibližně 1 300 dolarů, což po přepočtu vychází zhruba na 28 000 korun. Zatím není jasné, kdy nebo jestli se notebook dostane i na evropský trh, ale jeho příchod naznačuje, že levnější OLED notebooky by mohly být na dosah.

Šestnáctipalcový displej nabízí rozlišení 2560 × 1600 pixelů, obnovovací frekvenci 240 Hz, pokrytí barevného prostoru DCI-P3 více než 99 %, odezvu 0,08 milisekundy a jas 500 nitů. Jde tedy o parametry, které bez problému odpovídají prémiovým herním notebookům současnosti.

Zajímavostí je i uspořádání subpixelů. Zatímco běžné OLED panely často používají takzvané pentile nebo trojúhelníkové uspořádání, které může způsobovat rozmazávání textu a barevné lemování, tištěné panely mohou využít klasické RGB proužky vedle sebe. Výsledkem je ostřejší text, což ocení hlavně ti, kdo na notebooku pracují s textem nebo grafikou celý den.

Výhody, které slibuje tisková technologie

Podle TCL CSOT tisková metoda zvyšuje efektivitu využití luminiscenčního materiálu až na 90 procent, tedy zhruba dvojnásobek oproti klasickému napařování. To znamená méně ztraceného materiálu a nižší náklady na výrobu. Firma zároveň uvádí, že proces zkracuje dobu výroby o 30 procent a snižuje spotřebu energie při výrobě.

Hlavní výhodou je ale právě cena. Díky odstranění drahých kovových masek a části vakuových procesů se OLED displeje mohou stát dostupnější i pro levnější zařízení, kde si to výrobci dosud nemohli dovolit. Trvanlivější materiály a vyšší otvorový poměr panelu navíc slibují delší životnost obrazovky.

Kde tisková technologie zatím naráží na limity

Tak jako každá nová technologie, i IJP OLED má svá slabá místa. Tekuté inkousty se hůř kontrolují než napařovaný materiál a zajistit, aby všechny trysky nanesly naprosto stejné množství inkoustu, je technicky náročné. Pokud se to nepovede, na displeji se mohou objevit nerovnoměrné plochy, takzvaný mura efekt.

Dalším omezením je zatím nižší špičkový jas. Tištěné panely se pohybují kolem 250 až 300 nitů plošného jasu, což je méně než u prémiových OLED panelů pro telefony nebo u špičkových QD-OLED televizorů. Pro náročné HDR televizory proto tato technologie zatím není ideální volbou, spíš se hodí pro monitory, notebooky a menší displeje, kde extrémní jas není tak podstatný.
Notebook od Lenova není prvním produktem s tímto typem panelu. TCL už dříve ukázala 65palcový zakřivený monitor s rozlišením 8K a obnovovací frekvencí 120 Hz. Sériová výroba pak začala u 21,6palcového 4K monitoru určeného pro lékaře, kde je přesnost barev naprosto zásadní.

Na trh se postupně dostávají i další produkty. Výrobce MSI už oznámil první 27palcové 4K monitory s tištěným OLED panelem zaměřené na poloprofesionální grafickou práci a kancelářské použití. TCL CSOT navíc investuje do nové výrobní linky generace 8,6, jejímž cílem je dostat tuto technologii i do levnějších televizorů a běžných notebooků, tedy do segmentu, kam se OLED dosud kvůli ceně příliš nedostal.

Jaká je budoucnost?

Cílem tiskové technologie není konkurovat absolutní špičce trhu, ale nabídnout výhody OLED, tedy nekonečný kontrast, okamžitou odezvu a bohaté barvy, za cenu, která bude konkurenceschopná vůči levnějším Mini-LED a IPS panelům. Pokud se výrobě podaří zvládnout rovnoměrnost tisku a zvýšit jas, mohly by tištěné OLED panely během pár let přestat být exotickou novinkou a stát se běžnou součástí notebooků i monitorů ve střední třídě.

Zdroj: Lenovo, Lenovo, YouTube TCL, Techspot, Science Direct, Royal Society of Chemistry, Trend Force