Drony vyhledávají radiaci

Oproti současným systémům dron využívá výhodnou kombinaci malého rozměru a flexibility, takže lze zařízení používat v obtížně přístupných terénech. Drony budou vybaveny detekční technikou, která umožňuje lokalizovat zdroj záření efektivněji a při nižších pořizovacích nákladech. Odborníci ze skupiny Multirobotických systémů Fakulty elektrotechnické ČVUT se k tomu spojili se společností ADVACAM, která poskytne detektory. ADVACAM jako vývojář zobrazovací technologie dodává techniku například i americké NASA. Zařízení bude sloužit policii, armádě, záchranným složkám či jaderným elektrárnám. Uplatní se zejména při monitorování bezpečnostních rizik – kontroly na hranicích, přístavech, letištích, v místech havárií, úložištích komunálního odpadu, při pravidelných dodávkách izotopů pro nukleární medicínu.

Kde je měření radiace nejvíc potřeba

Na realizaci projektu, který za FEL ČVUT technicky vede ing. Tomáš Báča, absolvent programu Otevřená informatika Fakulty elektrotechnické, se vedle vědců budou podílet také studenti tohoto programu a programu Kybernetika a robotika Fakulty elektrotechnické. Zároveň probíhají jednání o spolupráci s Národní technickou univerzitou Ukrajiny – Kyjevským polytechnickým institutem Igora Sikorského. Právě Ukrajinu v nedávné době zasáhly rozsáhlé požáry, které se rozšířily až k havarované jaderné elektrárně Černobyl (od jejího výbuchu uplyne v neděli 26. dubna 34 let, na FEL ČVUT se v loňském roce k této nešťastné události vyjádřila v souvislosti se seriálem HBO také Dr. Dana Drábová, a to v přednášce Černobyl: Seriál a realita). V takových místech je měření radiace náročný a důležitý úkol. 

Výhodou pro pohyb v těžko přístupných lokalitách bude malá velikost a hmotnost letounu (jeden, maximálně dva kilogramy).

Let bez GPS

V rámci projektu chtějí vědci vytvořit dron schopný letu a lokalizace záření tam, kde se stávající systémy nejsou schopny pohybovat. Výhodou pro pohyb v těžko přístupných lokalitách bude nejen malá velikost a hmotnost letounu (jeden, maximálně dva kilogramy), ale hlavně schopnost autonomního letu. K řízení letu dron nepotřebuje GPS signál. Vystačí si pouze se senzory, které si nese sám na palubě, díky kterým rozezná i složité překážky a může se tedy pohybovat i tam, kde není GPS navigace možná. 

V realizace této funkčnosti pomohly i vhodné detektory z ADVACAMu: jsou malé a lehké, což umožňuje jejich použití na dronech nebo třeba i ve vesmíru. Zcela unikátní je provoz detektoru v režimu monolitické Comptonovy kamery, což umožní určit směr záření již pro několik zachycených částic. Dron už tak nemusí prohledávat celý prostor, bod po bodu, ale díky znalosti směru zamíří rovnou ke zdroji. Rychlost hledání se tak řádově zvyšuje.

Prototyp by měl být hotový na podzim. Na mezinárodní trhy by měl produkt vstupovat zhruba za rok a půl.

Skupina multirobotických systémů na FEL ČVUT má dlouhodobě vynikající výsledky. Letos v únoru obhájila, spolu s týmem pozemních robotů, prvenství v prestižní soutěži Mohamed Bin Zayed International Robotics Challenge (MBZIRC), kterou v Abú Dhabí pořádá Univerzita Khalifa.

Komentáře

Související články

Světelný buben zaznamená vzhled povrchů

Vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vynalezli unikátní přístroj pro…