Odpověď Evropské unie na Starlink: Do vlastních satelitů nalije 252 miliard. Bude to na Muska stačit?

Jak bude IRIS² fungovat

Plánovaná konstelace bude tvořena zhruba 290 satelity rozmístěnými v různých výškách nad Zemí. Na rozdíl od Starlinku, který funguje především na nízké oběžné dráze (LEO), bude IRIS² (Infrastructure for Resilience, Interconnectivity and Security by Satellite) kombinovat satelity na nízké i střední oběžné dráze (MEO). Tato kombinace by měla přinést výhody obou systémů – rychlé připojení z nízkých oběžných drah a lepší pokrytí ze středních výšek.

Celý projekt vyjde na 10 miliard eur, což je přibližně 252 miliard korun. Na výstavbě satelitů se podílejí evropské společnosti SES z Lucemburska, francouzský Eutelsat a španělská firma Hispasat.

Bezpečnost na prvním místě

Zatímco Starlink je primárně komerční projekt zaměřený na poskytování internetu, IRIS² klade mnohem větší důraz na zabezpečení. Síť bude sloužit nejen běžným uživatelům, ale především vládním institucím a armádám členských zemí. Komunikace bude šifrovaná a celý systém pod plnou evropskou kontrolou.

Komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius zdůraznil, že všechny členské státy budou mít přístup k suverénním satelitním komunikacím, které jsou postavené v Evropě, provozované v Evropě a pod evropskou kontrolou. Podle některých odborníků by IRIS² mohla být dokonce lepší než Starlink.

První kroky už jsou tady

Přestože IRIS² teprve začíná vznikat, EU už minulý týden spustila dočasné řešení s názvem GOVSATCOM. Tento systém propojuje osm existujících satelitů z pěti členských zemí – Francie, Španělska, Itálie, Řecka a Lucemburska. Poskytuje základní zabezpečené komunikační služby pro vlády a armády všech 27 členských států.

O přístup k této infrastruktuře už požádala i Ukrajina a podle komisaře Kubilia by mělo být připojení brzy zprovozněno. Pokrytí v současnosti sahá od jižního Grónska přes Jižní Ameriku na západě až po Indii na východě. V roce 2027 se plánuje rozšíření služeb a v roce 2029 by měl systém plně přejít na IRIS².

Proč Evropa potřebuje vlastní síť

Důvody pro stavbu vlastní satelitní sítě jsou především geopolitické. Vztahy mezi USA a Evropou procházejí složitým obdobím a obě strany stále více sází na vlastní síly. Ruská invaze na Ukrajinu a narůstající politické napětí s Amerikou urychlily evropské snahy zabezpečit kritickou infrastrukturu, jako jsou satelity.

Kubilius přímo přiznal, že Evropa je v současnosti značně závislá na amerických službách. Vlastní satelitní systém by měl tuto závislost snížit a zajistit, aby EU měla garantovaný přístup k komunikacím i v případě mezinárodní krize.

Nerovný souboj v počtech

Je potřeba přiznat, že se IRIS² v žádném případě nedostane na rozsah Starlinku. Zatímco evropský projekt počítá s necelými třemi stovkami satelitů, SpaceX plánuje do konce roku 2031 provozovat konstelaci čítající zhruba 15 000 satelitů. V tomto ohledu jde spíš o doplnění trhu než přímou konkurenci.

Evropa navíc zaostává i v schopnosti satelity vypouštět. Tempo evropských startů je výrazně nižší než u SpaceX. Komisař Kubilius však zdůrazňuje, že cílem není nutně překonat Američany v počtech, ale zajistit suverénní přístup k důvěryhodným komunikacím pro evropské instituce a občany.

Globální závod o vesmír

EU není jedinou mocností, která chce mít vlastní satelitní síť. Čína prý také vyvíjí vlastní megakonstelaci, která by měla konkurovat západním systémům. Rusko se mezitím soustředí na vývoj protisatelitních zbraní.

Komisař Kubilius poznamenal, že geopolitická situace se rychle mění a tlak na urychlení projektu IRIS² roste. Satelitní komunikace se stávají strategicky klíčovými a Evropa si nemůže dovolit zůstat pozadu.

Co to znamená pro běžné uživatele

Po spuštění v roce 2029 bude IRIS² sloužit jak vládním organizacím, tak soukromým firmám i běžným občanům EU. Půjde o vysokorychlostní připojení dostupné po celé Evropě. Konkrétní parametry služby a cenová politika zatím nejsou známy, ale mělo by jít o plnohodnotnou alternativu k pozemním i stávajícím satelitním připojením.

Německo už do vesmírné obrany věnovalo 35 miliard eur (882 miliard korun) a společně s Francií vyvíjí satelitní systém včasného varování před raketovým útokem s názvem Odin's Eye, který by měl fungovat začátkem třicátých let.

Zdroj: Bloomberg, Space news, Europe, Defence industry space, European spaceflight, Reuters