Slunce proti Starlinku: Jak bouře stahují satelity z oblohy
Každých přibližně 11 let prochází Slunce cyklem, během kterého frekvence a intenzita bouří na jeho povrchu zesiluje a poté opět slábne. Během období zvýšené sluneční aktivity dochází k jevu, který přímo ohrožuje satelity na nízké oběžné dráze. Sluneční bouře totiž způsobují, že se horní, velmi řídké vrstvy zemské atmosféry dočasně „nafouknou“ a jejich hustota vzroste.
Pro tisíce družic Starlink, které operují ve výškách mezi 300 až 600 km nad povrchem Země, to znamená výrazně větší odpor vzduchu. Tento efekt funguje jako neviditelná brzda, která urychluje jejich sestup zpět k Zemi. Družice Starlinku jsou projektovány tak, aby zůstaly na oběžné dráze průměrně pět let. Během nejsilnějších bouří se ale může jejich pobyt na oběžné dráze zkrátit oproti běžným podmínkám o deset až dvanáct dní.
Když satelity padají z nebe: Trosky a nečekané dopady
Zrychlený a často nepředvídatelný pád satelitů představuje nezanedbatelné riziko. Během silných geomagnetických bouří mohou během pouhých dvou týdnů zaniknou v atmosféře desítky družic. Tak rychlý sestup komplikuje jejich řízené navedení do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost srážek a vzniku nebezpečného vesmírného odpadu. Většina družic je sice navržena tak, aby při vstupu do atmosféry kompletně shořela, ale i tak se občas stane, že jejich úlomky dopadnou až na zemský povrch.
Mohlo by vás zajímat
Ohrožení globálního internetu
Satelitní síť Starlink se rozšiřuje a dnes tvoří už skoro polovinu všech aktivních družic na oběžné dráze. Zároveň se stala skoro nenahraditelným prvkem pro zajištění internetového připojení v odlehlých oblastech nebo během přírodních katastrof (a to mluvíme jen o mírovém využití). Náhlé výpadky způsobené sluneční aktivitou mohou její služby citelně narušit.
Nepředvídatelné chování Slunce navíc komplikuje přesné výpočty drah družic, což je zásadní pro řízení celé sítě i pro zajištění bezpečnosti vesmírného provozu a předvídání míst případných dopadů.
Astronomové bijí na poplach: Starlink jako nové světelné znečištění
Problémy se však netýkají jen funkčnosti sítě a bezpečnosti. Přítomnost tisíců satelitů na obloze také významně narušuje astronomická pozorování. Novější generace družic Starlink V2-mini navíc produkuje až 32× silnější rádiové rušení než jejich předchůdci.
Astronomové proto varují před novou formou „umělého znečištění noční oblohy“, která jim znemožňuje sběr cenných vědeckých dat a zároveň připravuje lidstvo o přirozený pohled na hvězdné nebe. Těžko se tak hledá rovnováha mezi potřebou technologického pokroku a ochranou vesmíru jako našeho společného dědictví.
Mohlo by vás zajímat
SpaceX předbíhá regulační orgány
Společnost SpaceX si je podle vlastních vyjádření těchto problémů vědoma a aktivně spolupracuje s vědeckými týmy na jejich řešení. Investuje do technologií, které snižují odrazivost satelitů, a vyvíjí další opatření pro minimalizaci rušení. Problémem však zůstává, že tempo, jakým jsou nové družice vynášeny na oběžnou dráhu, výrazně předbíhá tvorbu mezinárodních pravidel a zákonů, které by tento nový druh vesmírného provozu efektivně regulovaly.
Jak to bude dál
Ukazuje se, že vesmírné jevy, jako jsou sluneční bouře, které nemůžeme ovlivnit a ani přesněji předpovědět, mají pro vesmírný provoz a fungování internetu značný význam. Nepředvídatelný zánik satelitů Starlink je rizikový pro bezpečnost i slibovanou konektivitu. Zároveň obrovský a dále stoupající počet družic mění podobu noční oblohy a komplikuje základní vědecký výzkum. Je to vlastně střet technologií, přírodních jevů a vědy v přímém přenosu. Bude to vyžadovat pečlivé sledování a hledání kompromisů, což nemusí být jednoduché, zvlášť když jde o peníze a strategické projekty.
Zdroj: phys.org, unionrayo.com, starlink.com
Článek obsahuje prvky vygenerované AI
