Evropská orbitální laboratoř s českým podvozkem
Evropská kosmická agentura (ESA) pokročila ve vývoji projektu Space Rider, který se stane prvním evropským znovupoužitelným raketoplánem bez posádky. Tento koráb má sloužit jako laboratoř na oběžné dráze, schopná strávit ve vesmíru až 60 dní. Inženýři aktuálně provádějí zásadní zkoušky zaměřené na dvě nejnáročnější části celé mise, jimiž jsou zvládnutí extrémního žáru při návratu do atmosféry a přesné přistání na Zemi.
Právě na úspěšné přistání má zásadní vliv český kosmický průmysl, jehož inženýři zkonstruovali kompletní podvozkový systém včetně příďové i hlavní části. Tuzemské firmy z Brna a Prahy vyvinuly pro Space Rider také otevírací mechanismus nákladového prostoru a podílejí se na samotných vědeckých experimentech. Celý stroj je navržen tak, aby se dal použít opakovaně 5krát až 6krát, což z něj činí klíčový prvek pro budoucí ekonomickou soběstačnost Evropy v kosmu.
Zkoušky odolnosti v největším tunelu světa
Aby plavidlo vůbec přežilo průlet atmosférou, musel jeho tepelný štít projít brutálními zkouškami. Inženýři z italského střediska CIRA využili největší plazmový aerodynamický tunel na světě. V něm testovaný prototyp bombardovali proudem plynu, který se pohyboval desetinásobkem rychlosti zvuku. Materiály tak byly vystaveny naprosto extrémním teplotám dosahujícím zhruba 1600 stupňů Celsia.
Zkoušky se zaměřily i na krizové scénáře, které mohou v průběhu mise nastat. Specialisté záměrně simulovali situaci, kdy by došlo k poškození povrchu korábu například nárazem kosmického smetí nebo mikrometeoroidů. Ochranné dlaždice z pokročilého keramického materiálu záměrně poškodili a následně je znovu vystavili žáru v plazmovém tunelu. Podle vyjádření zástupců ESA „zatím v testech obstál na výbornou.“
Model Space Rideru se připravuje na shazování z vrtulníku
Neméně složitá je závěrečná fáze letu, a proto je třeba otestovat i samotné přistání. Pro tyto účely byl sestaven kompletní testovací model zhruba ve velikosti minivanu, který má být plnohodnotnou náhradou 4,6 m dlouhého návratového modulu. Ten bude na začátku příštího roku shazován z vrtulníku nad Sardinií. Cílem těchto pádových zkoušek je prověřit, zda stroj dokáže bezpečně doklouzat na zemský povrch a přesně manévrovat v reálných povětrnostních podmínkách.
Tento model je vybaven stejným softwarem, který bude použit při letu do vesmíru. Místo klasických křídel využívá speciálně tvarované tělo, které ho ve vzduchu samo nadnáší, a k samotnému dosednutí na ranvej používá ovladatelný padák (parafoil). Právě ten řídí chytrý software, který v reálném čase reaguje na poryvy větru a upravuje trasu. Pokud vše půjde podle plánu, první ostrý start do vesmíru proběhne na začátku roku 2028.
Zdroje: Space, ESA, Seznam Zprávy
16 foto
