Základní myšlenka důchodového pojištění ze zákona je, že se část příjmu automaticky odvádí do důchodového fondu. Cílem je zajistit, aby lidé v seniorském věku nezůstali bez prostředků. Tento druh zabezpečení na stáří je tedy pro většinu občanů povinný.
Zákonná penze ale může být ve stáří nižší, než mnozí předpokládají, proto stále častěji slýcháme doporučení na doplňkové firemní a soukromé pojištění.
Nyní se do diskuze o důchodech zapojila i Evropská komise a přichází se svými návrhy. Jejich základem je zavedení druhého povinného důchodového systému jako doplňku soukromého důchodového pojištění. Přispívali by do něj automaticky všichni lidé a zaměstnavatelé, působící v regionu Evropské unie. Stále by nám ale měla zůstat možnost se rozhodnout, zda to chceme či nikoliv.
Možnost odhlášení: Druhá povinná penze pro všechny
Dobrovolné důchodové pojištění zdaleka nevyužívají všichni občané z regionu Evropské unie. Podle údajů komise má pouze 20 % občanů zaměstnanecké a 18 % soukromé důchodové pojištění. To je dle názoru expertů v oboru málo. Proto chce Evropská komise v této oblasti vyvinou větší tlak.
Myšlenka, která je základem plánované změny je, že do soukromého systému doplňkového důchodového pojištění by měli automaticky přispívat všichni zaměstnanci. Tento postup tak trochu připomíná zavedení elektronických zdravotních záznamů.
Pokud by občané se zapojením do navrhovaného systému druhého soukromého důchodového pojištění nesouhlasili, budou své stanovisko muset aktivně vyjádřit (opt-out). Měla by tedy existovat možnost odhlášení, a to je určitě důležité vědět.
Pro zhodnocení ukládaných financí by měly být k dispozici různé investiční produkty: například nákup akcií, dluhopisů, nebo investice prostřednictvím fondů.
Cílem návrhu je zapojit o nejširší veřejnost a zabránit tomu, aby se otázka důchodového zabezpečení odkládala příliš dlouho. Zkušenosti z Velké Británie a Nového Zélandu totiž ukazují, že lidé, kteří se jednou zaregistrují, už v systému obvykle i zůstávají.
Například Irsko plánuje zavést automatickou registraci do soukromého penzijního systému v tomto roce a očekává vysoký zájem. Podobné systémy už dříve zavedly například Itálie a Polsko: V případě těchto dvou zemí počet zapojených sice postupně, ale stabilně roste.
Pokračovatel „Riesterova plánu“ na úrovni Evropské unie
Iniciativa Evropské komise připomíná model, který je u našich západních sousedů známý jako „Riesterova penze“. I v jeho návrhu se počítá s řešením důchodového fondu, které by organizoval stát, a to ve formě soukromého zajištění na stáří. O automatickém zapojení občanů se ovšem prozatím nehovořilo. Nicméně v roce 2026 by měl zakotven předčasný důchod – a v jeho rámci by se mělo do kapitálově krytého penzijního fondu platit například za šestileté děti v přepočtu přibližně 3000 korun/ročně, což je cca 250 korun/měsíčně.
Dobrou zprávou pro všechny ale je, že není nutné se ze strany Evropské komise obávat přílišného tlaku. Důchody a struktura důchodových systémů jednoznačně spadají do pravomoci jednotlivých členských států.
Proto se také důchodové systémy v jednotlivých zemích liší. Evropská komise tak může hrát pouze roli podporovatele, a to tím, že poskytne pokyny k osvědčeným postupům, nebo podpoří doplňkové důchody.
Další doporučení Evropské komise, týkající se důchodů, jsou následující:
-
1
Monitorovací systém: Jednotlivé státy by měly nabídnout nástroj pro sledování důchodů. Ten by měl lidem poskytnout lepší přehled o požadavcích na důchod a předpokládaných dávkách, a pomoci při plánování odchodu do důchodu. V některých státech již existuje digitální přehled důchodů, a to dokonce s integrovaným kalkulátorem inflace. Patří k nim i Česko, kde si vše ohledně důchodu můžete zjistit prostřednictvím Informativní důchodové aplikace (IDA), provozované Českou správou sociálního zabezpečení.
-
2
Ovládací panel důchodového systému: Navrhují se také přehledné agregátory (dashboardy), které by měly politikům poskytnout komplexní a podrobnější přehled o udržitelnosti a přiměřenosti důchodových systémů. Měly by zahrnovat jak státní, tak doplňkové důchody. Tyto národní přehledy by měly být nakonec začleněny do celoevropského přehledu důchodů, který by usnadnil mezistátní srovnání, vzájemné učení a fundovanější reformní strategie.
Zdroj: European Commission, ČSSZ/IDA