Historicky první žena obletí Měsíc. Podívejte se na úspěšný start mise Artemis II

Mise Artemis II odstartovala z rampy 39B v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Raketa SLS vynesla do vesmíru loď Orion se čtyřčlennou posádkou na zhruba desetidenní oblet Měsíce. 

Předchozí start na začátku roku překazily technické problémy a špatné počasí. NASA se jim nevyhnula ani tentokrát a během odpočtu prověřovala hlášení o baterii záchranného systému a sledovala počasí. 

Nakonec ale mise Artemis II odstartovala 2. dubna zhruba 40 minut po půlnoci středoevropského času. 

Během odpočtu se kontrolovaly baterie, bezpečnost a počasí

Pozornost NASA se před plánovaným startem v 18:24 EDT (v Česku v 0:24 ve čtvrtek 2. dubna) soustředila na několik věcí: technickou kontrolu a meteorologii. Nejprve se řešilo nečekané hlášení o zvýšené teplotě u jedné ze dvou baterií systému Launch Abort System (LAS), což je záchranný systém, který má v krajním případě odnést kabinu s posádkou pryč od rakety.

NASA si společně s astronauty na palubě vyhodnotila, že šlo o chybu v měření, která neovlivnila plán startu.

Deset minut před plánovaným startem se odpočet na chvíli zastavil. Objevily se totiž potíže se systémem FTS (flight termination system). Jedná se o bezpečnostní mechanismus, který slouží k ukončení letu rakety, pokud by po startu vybočila z povolené trajektorie.

Pak už zbývalo jen počasí. Před startem panovala 80% pravděpodobnost příznivých podmínek ke startu, která se v mezičase posouvala až k 90 %. Na Floridě panovalo ve středu 1. dubna slunečné počasí s jasnou oblohou. 

Přesto, i když technika s posádkou byla připravená, poslední slovo mohla mít kombinace nepříznivého počasí od bouřek přes přeháňky až po vítr v průběhu startovního okna.

Raketa SLS neměla potíže s palivem

Předchozí start rakety SLS odložily technické problémy při tankování kryogenního paliva. Mise Artemis II se tak posunula o dva měsíce z počátku února na začátek dubna. Tentokrát ale NASA žádné potíže s plněním rakety nezaznamenala. 

SLS používá kapalný vodík a kapalný kyslík, které se nejprve plní pomalu, poté rychleji a nakonec se systém udržuje v režimu doplňování. Právě proto u startovací rampy vídáte obláčky páry. V den startu bylo hlášeno hladké plnění.

Zatímco v ústředí Kennedyho vesmírného střediska se kontrolovala data ze senzorů a systémů, posádka procházela kontrolou těsnosti skafandrů a chystala se na příjezd k rampě 39B. Do vesmíru se v lodi Orion vydali velitel Reid Wiseman, pilot Victor Glover, Jeremy Hansen z Kanadské kosmické agentury a specialistka mise Christina Koch. 

44letá Američanka se v následujících dnech stane historicky první ženou, jež obletí Měsíc. 

Deset dní v hlubokém vesmíru pro misi Artemis II

Součástí mise Artemis II není přistání na přirozené družici Země. Na to dojde až později při misi Artemis II. Nyní NASA přistoupila k pilotovanému zátěžovému testu celého systému. 

Po startu Orion nejdříve vstoupí na oběžnou dráhu Země a provede sérii manévrů v její blízkosti. Jde o nácvik procesu, který budoucí posádky podstoupí při spojování se s dalšími prvky mise s cílem přistát na Měsíci.

Po dokončení manévru přijde na řadu přelet k Měsíci, jeho oblet a návrat na Zemi. Součástí mise Artemis II je průlet kolem odvrácené strany Měsíce, kde se počítá s výpadkem komunikace. Podle předpokladů má jít o zhruba 45 minut. 

Zároveň loď Orion překoná rekordní vzdálenost od Země. Posádka se vydá 402 000 kilometrů od naší planety, což bude o 1800 kilometrů více než byl dosavadní rekord.

Při návratu má Orion vstoupit do atmosféry rychlostí přibližně 25 000 mil za hodinu (asi 40 000 km/h) a přistát v oceánu. Plán počítá se záchytem v Tichém oceánu u pobřeží San Francisca a vyzvednutím posádky lodí námořnictva USA.

Historický rozměr mise Artemis II

Lidstvo se díky misi Artemis II vydalo na první pilotovanou cestu směrem k Měsíci od roku 1972. Během této výpravy se otestují systémy pro budoucí lety, které mají vyvrcholit misí Artemis III a přistáním s lidskou posádkou na Měsíci. 

Poslední člověk na něj vstoupil v prosinci 1972, kdy ho tam dopravilo Apollo 17. Artemis má tyto cesty vrátit a zároveň pomoci USA v budování měsíčních základen, které poslouží k dalším cestám do hlubin vesmíru, včetně výprav na Mars.

Tu by rád uskutečnil například americký podnikatel Elon Musk. Jeho společnost SpaceX je důležitým parťákem pro NASA, protože právě jeho loď Starship se má při misi Artemis III spojit s modulem Orion a umožnit přistání na Měsíci.

Zdroj: NASA, Space