Větrná elektrárna s vysouvací věží
Horst Bendix, bývalý inženýr z NDR, vyvinul ve věku 93 let průlomovou technologii větrných elektráren, která vyrobí třikrát více elektřiny než běžné větrné turbíny. Tento pozoruhodný koncept zahrnuje vysouvací vnitřní věž, která zvedá celkovou výšku elektrárny až na 365 metrů, což je téměř dvakrát více než u obvyklých větrných elektráren. Tento design umožňuje nepřetržitou výrobu energie bez ohledu na povětrnostní podmínky.
Ve videu od YouTubera Norio se vysvětluje, že Bendixova turbína využívá obrovský řemen, aby přenesla kinetickou energii z lopatek do speciálního generátoru umístěného na zemi. Navzdory počáteční skepsi odborníků prokázala měření úspěšnost jeho designu. Horst Bendix, který byl také známý svou prací na berlínské televizní věži, zemřel ještě před zahájením stavby (v červnu 2023), ale jeho odkaz žije dál v rozvíjejícím se odvětví větrné energetiky.
První taková elektrárna se začala stavět v Lužici, a Německo se tak patrně stane světovou jedničkou v oblasti vysoce výkonných větrných elektráren. Dokončení největší větrné elektrárny na světě je plánováno na léto 2026.

Ve 365 metrech je vítr silný
Bendix se inspiroval článkem od profesora meteorologie, který vysvětlil, že rychlost větru se zvyšuje o 10 až 15 % na každých 100 metrů výšky. Vzhledem k tomu, že energetický výnos roste s třetí mocninou rychlosti větru, považoval to Bendix za řešení největšího problému větrné energie. Uvědomil si, že ve výšce 365 metrů je možné dosáhnout výjimečně vysoké a konstantní výroby energie, což tradiční technologie větrných elektráren nedokázaly.
Tradiční technologie narážela na logistické a statické limity při zvyšování výšky větrných elektráren. Těžké generátory a převodovky ve výšce přes 100 metrů způsobují nestabilitu. Pro Bendixe to ale byl jen inženýrský problém. Se svými zkušenostmi ze stavby obřích bagrů na hnědé uhlí a dalších velkých projektů vyvinul řešení, ve kterém je těžiště elektrárny výrazně sníženo umístěním generátoru na zem.

V Německu vznikají již dva prototypy
Jeho nápad nakonec získal podporu. Díky modulární konstrukci s ocelovou příhradovou věží a generátorem na zemi Bendix dokázal, že lze efektivně rozložit hmotnost. Tyto komponenty se snadno přepravují a montují přímo na místě, což umožňuje stavbu takto inovativních větrných elektráren i v odlehlých oblastech. Druhý Bendixův přístup počítá se dvoudílnou věží, která se skládá ze stabilní vnější věže a pohyblivé vnitřní věže, kterou lze po instalaci vysunout.
Společnost Beventum GmbH, spin-off Federální agentury pro inovace, v současné době realizuje první projekt tohoto typu v Německu. Elektrárnu vyvíjí a staví drážďanská společnost Gicon. V Lužici tak vzniká nejvyšší větrná elektrárna na světě. Na rozdíl od původního nápadu lipského inženýra nebudou generátory umístěny na patě věže, ale nahoře v náboji, jak je to u všech elektráren obvyklé. Místo tří nohou budou mít čtyři.
Zdroj: YouTube, Deutschland, Skyscrapercity, Geo, Reddit