300 GB RAM v každém autě
Výsledky Micronu za druhé čtvrtletí fiskálního roku 2026 byly pěkné. Firma vykázala tržby 23,86 miliardy dolarů (v přepočtu přibližně 563 miliard korun) a čistý zisk 13,8 miliardy dolarů (asi 325 miliard korun). Před rokem přitom tržby dosahovaly 8 miliard dolarů. Šéf firmy Sanjay Mehrotra to vysvětluje jednoduše: AI zvyšuje poptávku po pamětech rychleji, než se daří navyšovat výrobu.
Jenže zajímavější než samotná čísla je to, co Mehrotra říká o příštích letech. Dnešní průměrné auto má méně než stupeň autonomie L2 a obsahuje přibližně 16 GB operační paměti. Vozidlo s autonomií stupně L4, tedy takové, které zvládá řídit samo v definovaných podmínkách bez zásahu člověka, jí podle Micronu potřebuje už přes 300 GB.
Co je L4 autonomie a proč tak moc paměti
Stupnice autonomie vozidel SAE jde od L0 (žádná automatizace) po L5 (plně autonomní vůz bez volantu a pedálů). Stupeň L4 znamená, že auto zvládá kompletní řízení v určité oblasti nebo za konkrétních podmínek – typicky v geofencovaných zónách (území, které je ohraničené a je přesně zmapované) ve městech nebo na dálnicích. Řidič nemusí být připraven zasáhnout.
Aby to fungovalo, musí auto v reálném čase zpracovávat obrovské množství dat ze senzorů, lidarů, kamer a radarů, kombinovat je s mapami, předpovídat chování ostatních účastníků provozu a rozhodovat se v řádu milisekund. Velká část těchto výpočtů musí probíhat přímo ve vozidle, ne v cloudu – latence by byla příliš vysoká. A to vyžaduje paměť. Hodně paměti.
Roboti jako druhá vlna
Vedle aut Mehrotra mluví o humanoidních robotech jako o druhé velké paměťové vlně. Předpovídá, že robotika se stane jednou z největších produktových kategorií v technologickém světě a že jsme na začátku dvacetileté růstové trajektorie.
Humanoidní robot bude podle něj potřebovat výpočetní platformu srovnatelnou s autonomním autem L4. Tedy opět přes 300 GB RAM a odpovídající úložiště. Robot musí rozpoznávat prostředí, plánovat pohyb, reagovat na změny a provádět složité motorické úkony – a to vše v reálném čase, na baterii, bez možnosti spoléhat se na vzdálený server.
Příjmy z robotiky ale Micron plánuje až za několik let. Na příští čtvrtletí firma odhaduje tržby 33,5 miliardy dolarů (přibližně 790 miliard korun) – z největší části díky poptávce z datových center a AI čipů.
Poptávku po pamětech zvyšuje i vývoj na straně AI čipů. Nvidia připravuje platformu Rubin, jejíž čipy budou podle dostupných informací vyžadovat přibližně 300 GB HBM paměti – oproti zhruba 80 GB u současných H100. I to přispívá k tomu, že Micron hlásí plné kapacity HBM (High Bandwidth Memory) na celý rok 2026. Paměť se stává strategickým zdrojem napříč segmenty – od datových center přes automobily až po roboty.
Výroba nestíhá, ceny porostou
Micron otevřeně přiznává, že poptávku nestíhá pokrývat. Výstavba nových fabrik trvá roky a kapacity jsou omezené. Firma očekává, že průmyslová nabídka DRAM poroste v roce 2026 zhruba o 20 %, ale poptávka poroste rychleji.
Pro spotřebitele to znamená jednu věc: ceny paměťových komponent pravděpodobně neklesnou. A pokud výrobci aut začnou do vozidel montovat 300 GB paměti, odrazí se to logicky i v ceně nových vozů.
Micron není jediný, kdo na tento trend vsází. SK Hynix a SanDisk prosazují novou kategorii nazvanou High Bandwidth Flash (HBF) – paměť pomalejší než DRAM, ale rychlejší než SSD, vhodnou pro určité typy AI úloh.
Zdroj: Micron, The Register, PCGamer, Yahoo, Fortune