Přejít k hlavnímu obsahu

Falešné zvíře: Robotický rejnok plave díky skutečnému svalu, jeho životnost je však nepříjemně omezená

Tereza Nesvadbová 12.09.2026
Rejnok plovoucí pod vodou.
Zdroj: Pexels / Filipe Braggio

Čínští vědci vytvořili malého robotického rejnoka, kterého místo běžného motoru pohání skutečný žabí sval. Pohyb dokážou řídit pomocí infračerveného laseru a robot díky tomu zvládne plavat rovně, zatáčet nebo se otočit.

Kapitoly článku

Robota pohání skutečný žabí sval

Výzkumníci z Institutu automatizace v Šen-jangu vyvinuli biohybridního robota, který kombinuje živou svalovou tkáň s běžnými technickými součástkami. Pohon zajišťuje kosterní sval skokana volského napojený na dvě pružné ploutve. Když se sval stáhne, ploutve se pohnou a posunou robota vpřed. Vědci mohou každou z nich řídit samostatně, robot proto dokáže také zatáčet.

Sval přitom nevznikl uměle z buněk pěstovaných v laboratoři. Vědci ho odebrali ze skokana volského a zachovali jeho přirozenou strukturu včetně uspořádání svalových vláken. Právě díky ní dokáže vyvinout větší sílu než laboratorně pěstovaná svalová tkáň. Při měření dosáhl až 6,5 newtonu.

Biohybridní robotický rejnok poháněný svalem skokana volského.
Zdroj: SIA / Chinese Academy of Sciences
Robotický rejnok je na svou velikost poměrně obratný. Celý kruh zvládne uplavat za 17 sekund a jeho nejmenší poloměr zatáčení odpovídá 0,8 délky těla.

Sval ovládají na dálku pomocí laseru

Aby se sval stáhl, musí dostat elektrický impulz. Přivádět elektřinu k plovoucímu robotovi pomocí kabelů by ale výrazně omezilo jeho pohyb. Vědci proto na jeho tělo umístili malé články z arsenidu gallitého a využili infračervený laser. Když světlo dopadne na článek, vznikne elektrický proud, který aktivuje sval a rozpohybuje příslušnou ploutev.

Každou stranu mohou vědci aktivovat zvlášť podle toho, kam laser namíří. Díky tomu rejnoka nejen rozpohybují, ale také určují směr jeho pohybu. Při testech dosahoval průměrné rychlosti asi 2,7 centimetru za sekundu, tedy 0,54 délky vlastního těla. Krátkodobě zvládl až dvě délky těla za sekundu. Podle autorů jde o dosud nejvyšší relativní rychlost biohybridního robota poháněného kosterním svalem. Robot plaval na hladině i pod vodou, kde unesl zátěž až pět gramů.

Mohlo by vás zajímat

Živý sval vydrží jen omezenou dobu

Skutečný sval má ovšem omezenou životnost. Na elektrické impulzy reagoval až jedenáct dní, robota však spolehlivě poháněl přibližně týden. Problém představuje také samotné ovládání. Robot sice nepotřebuje kabely, bez externího infračerveného laseru ale zatím fungovat nedokáže.

Živé svaly jsou pro vývoj měkkých robotů zajímavé především svou pružností a schopností vyvinout poměrně velkou sílu na malém prostoru. V budoucnu by se podobní roboti mohli využívat například k průzkumu mělkých vod nebo pozorování živočichů. Ve vodě by se mohli pohybovat tišeji a méně rušit okolní prostředí.

Zdroj: Netzwelt, Advanced Functional Materials

Video tipy ze světa technologií od redakce Chip.cz –

Máte k článku připomínku? Napište nám

Seznam diskuze

Mohlo by se vám líbit








Všechny nejnovější zprávy

doporučujeme


Novinky

Testy a žebříčky

bezpečnost

Tipy a triky