Rusko testuje holuby s čipy v mozku: Mají sloužit jako biodrony

Elektrody přímo v mozku ptáka

Projekt s kódovým označením PJN-1 stojí na poměrně invazivní chirurgii. Holubovi během operace zavedou elektrody přímo do konkrétních oblastí mozku, které řídí orientaci a pohyb. Firma tvrdí, že stimulací těchto center dokáže přimět ptáka, aby letěl požadovaným směrem – a přitom má mít pocit, že se tak rozhodl sám.

Na zádech nese upravený holub miniaturní batoh s elektronikou, GPS modulem a solárními panely. Díky nim může létat celé dny bez nutnosti dobíjení. Operátoři vidí polohu ptáka v reálném čase a mohou mu průběžně měnit trasu prostým odesláním signálu do implantátu.

Podle Neiry není potřeba žádný výcvik. Firma prohlašuje, že jakékoli zvíře se po operaci stává „dálkově ovladatelné“. U holubů se má jednat o denní dolet až 500 kilometrů, za týden potenciálně až 3000 kilometrů.

Proč zrovna holuby?

Zakladatel firmy Alexander Panov vysvětluje volbu holubů jejich všudypřítomností v ruských městech. Holub s kamerou na zádech nevypadá podezřele a dokáže se pohybovat v hustém městském prostředí bez povšimnutí. V zásadě jde o perfektní maskování.

Firma ale nehodlá zůstat jen u holubů. Pro těžší náklad plánuje použít havrana, pro pobřežní monitoring racky a pro sledování velkých mořských oblastí albatrosy. Podle Panova může být nosičem v podstatě jakýkoli pták.

Kam se chystá Neiry „systém“ nasadit

Oficiálně firma mluví o monitoringu elektrického vedení, plynovodů a další infrastruktury. Zmiňuje také environmentální průzkumy nebo záchranné mise. Cena jednoho biodronu má být srovnatelná s běžnými drony podobné třídy, přičemž dosah a výdrž má být stokrát lepší.

Jenže každého napadne i druhá strana věci. Systém, který kombinuje invazivní elektrody, solární napájení, GPS tracking a vzdálenou stimulaci mozku, se dá snadno přetvořit pro vojenské nebo zpravodajské účely. Neiry ostatně sama zmiňuje možnost "střežení citlivých objektů".

V době války na Ukrajině a rostoucího technologického soupeření takové oznámení vyvolává pochopitelné znepokojení. Roje zdánlivě nevinných ptáků vybavených kamerami by mohly proniknout prakticky kamkoli.

Etické problémy a mrtvá zvířata

Firma Neiry zatím nezveřejnila, kolik holubů při pokusech zemřelo nebo mělo nějaké komplikace. Firma pouze uvádí, že se snaží dosáhnout „stoprocentní míry přežití“ operace, ale žádná konkrétní čísla neposkytla.

Nejde přitom o první kontroverzní projekt firmy. V minulosti Neiry čelila kritice za experimenty s dobytkem, kdy se pokoušela zvýšit produkci mléka manipulací s mozkem krav. Pro obránce práv zvířat představuje PJN-1 jasný příklad nadměrného zásahu. Implantáty vyžadují invazivní mozkovou chirurgii na živých tvorech.

Je to vůbec reálné?

Z pohledu neurobiologie není projekt úplným sci-fi. Pokusy s dálkovým ovládáním zvířat probíhají už roky. Čínští vědci například v roce 2015 publikovali studie o ovládání holubů pomocí mozkových implantátů. V USA proběhly podobné experimenty s hmyzem.

Stimulace konkrétních mozkových center skutečně může vyvolat motorickou reakci nebo pocit, který ptáka přiměje změnit směr. Jde o jakýsi „hack“ nervového systému elektrickým impulzem. Firma Neiry také není žádný podvod vzniklý přes noc. Jde o ruský neurotechnologický startup s investicemi od státních inovačních fondů, který už dříve představil další projekty včetně čelenek pro snímání mozkové aktivity.

Kde to začíná skřípat

Problém není v tom, jestli technologie existuje, ale jak dobře funguje v praxi. Živý organismus prostě není stroj. I „očipovaný“ holub se může unavit, onemocnět, být uloven dravcem nebo ignorovat stimulaci, pokud je ve stresu.

Spolehlivost biologického dronu bude vždy nižší než u klasické techniky. Pták má vlastní potřeby – musí se najíst, odpočinout, reaguje na počasí a predátory. To všechno dělá z „biodronu“ spíše nestabilní experiment než hotový systém.

Další pochybnosti vyvolává načasování oznámení. Rusko má v době války a sankcí silnou motivaci vypouštět zprávy o pokročilých zbraních. Může jít o snahu zastrašit nebo zmást protivníka, aniž by firma skutečně měla připravenou „flotilu“ tisíců spolehlivých ptačích špionů.

Neiry prezentuje projekt jako nástroj pro civilní monitoring, ale všichni okamžitě vidí špionážní potenciál. To, že firma takto veřejně „prodává“ technologii, která vypadá jako vojenská hračka, může být především způsob, jak získat další státní peníze na vývoj.

Zdroj: Neiry, YouTube, Daily Mail, Metro, United24 media, i.pl, gbnews, Techspot