Rusko čím dál více přitvrzuje pravidla v digitálním prostoru. Minulý týden došlo k omezení oblíbené chatovací aplikace WhatsApp. Pod tlakem je i její alternativa Telegram. Včera ruská Státní duma přijala zákon, který dává tajným službám a cenzurním úřadům do rukou nástroje, o nichž si dříve mohly nechat jen zdát.
Operátoři na jejich příkaz budou muset odpojit uživatele nebo i celé oblasti od mobilní sítě a internetu.
Kdo to vypnul? FSB!
Nová legislativa mění pravidla pro telekomunikační firmy na ruském trhu. Pokud tajná služba FSB bude chtít vypnout mobilní síť nebo internet, operátoři to musí udělat. Oficiálně jde o ochranu bezpečnosti státu. Praxe však může být zcela jiná a úřady mohou kohokoliv digitálně umlčet.
Agentura DPA uvedla, že v původním návrhu byla formulace, že omezení mají chránit obyvatele a ruský stát. Zároveň v něm stálo, že důvody pro zavedení omezení má stanovit vedení země. V takovém případě by rozhodnutí o odpojení od světa vydával ruský prezident Vladimir Putin.
Právě on byl v minulosti šéfem ruské tajné služby FSB a během jeho vlády dochází k posílení jejích pravomocí.
Mohlo by vás zajímat
Windows má tajnou funkci, kterou chtěl Microsoft smazat. Stále funguje a dokonce vás i překvapí
Omezení se ale nemusí týkat jen internetu. Deník The Moscow Times připomíná, že předloha umožní blokování telefonních hovorů, SMS zpráv a také poštovní služby. Návrh zákona musí ještě schválit horní komora ruského parlamentu a podepsat ho prezident Putin. Tyto kroky by však měly být pouhou formalitou.
Proč internet neztichne ze dne na den?
Kreml tak i nadále usiluje o kontrolování digitálního světa a zároveň pokračuje ve snaze odříznout se od zbytku světa. Na tamním trhu nefunguje řada populárních služeb, ale možnost vypnout internet je zcela bezprecedentní krok.
Ve skutečnosti by nešlo o vypnutí internetu. To je spíše taková mediální zkratka. Internet je ze své podstaty decentralizovanou sítí, která dokáže data posílat různými cestami. Pokud se jedna trasa zablokuje, systém si najde jinou.
Reálně by šlo o zablokování přístupu k internetové a mobilní síti. Operátoři pak v dané oblasti „zruší“ pokrytí signálem. To se lépe nařizuje v totalitních režimech, kde jsou provozovatelé pod státním dozorem. V demokratických zemích je takový čin mnohem složitější.
Co blokáda připojení způsobí?
Otázkou zůstává, co by takové rozhodnutí v Rusku způsobilo. Týkal by se zákaz přístupu jen obyvatel země, nebo by k síti neměly přístup ani firmy a další instituce? V druhém případě by i částečné vypnutí internetu mohlo mít dopad na ekonomiku a fungování země.
Vždyť v ten moment by se zastavily bankovní převody, logistika i fungování další infrastruktury. Zdá se tedy, že Rusko i nadále směřuje k modelu, jaký funguje v Číně. Cílem je vytvořit digitální svět, který izoluje obyvatele od informací ze zahraničí a umožní státu získat kontrolu nad jejich činy v digitálním prostoru.
V zemi oficiálně nefungují například sociální sítě Instagram či Facebook nebo videoplatforma YouTube. Přístup k nim blokuje cenzurní úřad Roskomnadzor. Neznamená to však, že se tamní obyvatelé na tyto služby nedostanou. Stačí si pořídit VPN a blokované weby opět fungují.
Rusové by teoreticky při absenci internetového a mobilního signálu mohli vyzkoušet nejnovější funkcí od čínského Xiaomi, které ve svých telefonech umožňuje komunikaci přes bluetooth.
Zdroj: ČTK, Novaya Gazeta Europe, The Moscow Times