Film o Super Mariovi jako jízda na plný plyn
Nové dobrodružství přímo navazuje na hit z roku 2023 a snaží se do diváků napumpovat ještě více energie i postav. Z hlediska návštěvnosti a příjmů se filmu daří. Podle prvních ohlasů film sází na nepřetržitý pohyb, což ale nemusí sednout každému. Zatímco rodiny ocení, že snímek ani na vteřinu nenudí, kritici jsou přísnější.
Například britský The Guardian ve své recenzi nešetří skepsí, když uvádí, že film je sice „vizuálně omračující, ale emocionálně prázdný jako krabice od pizzy“. Podobně kritický tón nasadil i portál IndieWire, podle kterého je „příběh tak předvídatelný, že by ho dokázalo napsat i pětileté dítě“. Vysoké tempo zkrátka pro mnohé vytlačuje logiku a hloubku.
Mohlo by vás zajímat
Galaxie plná nových tváří
Vesmírný Mario rozšiřuje své řady o oblíbence, jako jsou Yoshi nebo Rosalina. Dokonce do děje zapojuje i Foxe McClouda. Jenže kvantita tady občas vítězí nad kvalitou zpracování jednotlivých osudů.
Recenzenti z IGN si všímají, že postavy často jen efektně nastoupí a pak zmizí v propadlišti dějin, přičemž „Mario a Luigi jsou ve svém vlastním filmu odsunuti na druhou kolej na úkor akce“.
Na sociální sítí X se šíří nespokojené hlasy fanoušků, kteří se ptají: „Proč tam nebyl víc Luigi? Celý film je o Mariovi a Peach, Luigi se tam jenom někde loudá.“
Scénář filmu Super Mario je největší slabina
Kde se recenze nejvíce lámou, je právě hloubka vyprávění a jeho soudržnost. Profesionální kritici nešetří ostrými slovy a na portálu Rotten Tomatoes se objevil příměr, že „scénář je tak tenký, že byste jím neprostrčili ani instalatérský drát“.
Často se opakuje výtka, že snímek rezignuje na jakýkoliv vývoj charakterů. Jeden z uživatelů na ČSFD to shrnul ještě přímočařeji, když napsal, že „je to jen devadesátiminutový trailer na novou hru na Switch, nic víc“.
Pro někoho, kdo hledá propracovanost ve stylu Pixaru, bude Mario pravděpodobně jen barevným chaosem bez duše.
Mohlo by vás zajímat
Chris Pratt v křížové palbě fanoušků
Velkým tématem zůstává obsazení Chrise Pratta do hlavní role, které budí emoce už od prvních ukázek. Zatímco Jack Black v roli Bowsera sklízí univerzální chválu jako nejvýraznější postava filmu, Pratt to schytává ze všech stran. Na YouTube v sekcích komentářů u recenzí často zaznívá, že „Chris Pratt zní prostě jako Chris Pratt v červené čepici, žádný Mario tam není“.
Fanouškům na Redditu chybí ikonický italský akcent a tvrdí, že se tvůrci báli udělat cokoliv odvážného, přičemž film podle nich „jen tupě kopíruje herní mechaniky“, jak doplňuje i kritický verdikt na Metacritic.
Osmdesátky v Houbovém království
Kromě vizuálu se pod palbu kritiky dostal i soundtrack, respektive volba licencovaných písní. Podle mnoha diváků na Redditu nadměrné využívání popových hitů z osmdesátých let úplně zabilo herní atmosféru. Tato sázka na „lacinou nostalgii“ má podle kritiků zakrýt nedostatek originality v ostatních složkách filmu.
Na domácí scéně, konkrétně na ČSFD, uživatelé upozorňují, že tyto písně působí v Houbovém království nepatřičně a zbytečně narušují momenty, které se snaží budovat orchestrální úpravy původní geniální hudby od Kojiho Konda.
Mohlo by vás zajímat
Tempo, které nedává prostor k nadechnutí
Posledním velkým bodem sváru je střih a samotná dynamika vyprávění. Film se žene od jedné zastávky k další tak zběsile, že si divák nestihne užít ani ty nejkrásnější lokace. V diskusích na Redditu se často opakuje povzdech: „Všechno se to děje moc rychle. Nestihnete si užít ani jednu lokaci a už vás táhnou do další.“
Tento pocit přehlcení potvrzují i další recenze, které snímek popisují jako slepenec herních levelů, který sice skvěle vypadá, ale hůře buduje vztahy mezi hrdiny. Pro skalní příznivce to může být splněný sen, pro běžného diváka je to však jízda, ze které se mu může zatočit hlava.
Zdroj: Kotaku, CzechCrunch, Jiří Bigas, Reddit, ČSFD, The Guardian, IGN, Rotten Tomatoes, Metacritic
5 foto
