Kdo ještě přetáčí hodinky? Evropa ano, Island ani náhodou
Známým příkladem je Island: tam se již řadu let změna času neprovádí. Vzhledem ke geografické poloze země v blízkosti polárního kruhu by přechod mezi letním a zimním časem neměl smysl – v létě je tam téměř nepřetržitě světlo, v zimě převládá tma. Islanďané proto trvale používají jednotný čas.
Kromě Islandu se změny času vzdaly také Rusko, Turecko a Bělorusko. I v Grónsku platí od roku 2023 po celý rok stejný čas, ovšem s jednou výjimkou: americká vojenská základna Thule čas nadále mění. Také Maroko zůstává u letního času, ale během postního měsíce ramadánu jej přerušuje a pro toto období vrací čas o jednu hodinu zpět.
Pozastavit střídání času chtěla také Ukrajina a k ukončení už mělo dojít v březnu 2025, kdy se ručičky přetáčejí na letní čas o hodinu dopředu. Parlament dokonce i většinou hlasů schválil příslušný zákon, ale prezident Zelenskyj jej doposud nepodepsal. Zatím tedy nevstoupil v platnost.
Mohlo by vás zajímat
V Česku brzy začne platit nový šmírovací zákon. Zaměstnanci budou pod větším drobnohledem

Státy Evropské unie se nemohou shodnout: diskuze už trvá několik let
O možném zrušení střídání času se v Evropské unii diskutuje už dlouho. Už v roce 2019 hlasoval Evropský parlament pro zrušení, členské státy se ovšem nedokázaly shodnout na jednotném řešení: zda by měl být trvale platný čas letní nebo středoevropský, tedy zimní.
Obě řešení mají své příznivce, ale i odpůrce. Zatímco někteří si užívají dlouhé letní večery, jiní poukazují na správnost středoevropského času. A do toho kritici stále přetrvávající pravidelné změny také zdůrazňují její zdravotní důsledky: od poruch spánku až po pokles výkonnosti.
Důvod změny času: úspora energie – je to mýtus nebo realita?
Původně byla změna času zavedena z toho důvodu, aby se lépe využilo denní světlo a tím se ušetřila energie. Dnes je tento přínos stále více zpochybňován: studie ukazují, že skutečný efekt úspory energie je malý. Současně se množí důkazy o zdravotních rizicích, které jsou touto změnou způsobeny.
Zdroj: Live Science