FBI odhalila podvody za miliony dolarů

Christina Chapmanová provozovala ze svého domu v Arizoně takzvanou „laptopovou“, kde skladovala více než 90 notebooků od různých výrobců. Severokorejští hackeři se pak k těmto strojům vzdáleně připojovali a předstírali, že legálně pracují z území Spojených států.

Celá operace byla propracovaná až do nejmenších detailů. Severokorejci nejprve ukradli identity 68 amerických občanů. Pak se za ně vydávali a ucházeli se o IT pozice v různých amerických firmách. Chapmanová jim v tom výrazně pomáhala.

Když severokorejští uchazeči o zaměstnání práci získali, zaměstnavatelé jim poslali firemní notebooky a to na adresu Chapmanové v Arizoně. Tam je žena skladovala na policích po celém domě - každý počítač byl označený lepicím štítkem s informací o tom, které firmě patří a jakou identitu používá.

Pomocí VPN sítí a vzdálených přístupů se pak skuteční severokorejští hackeři připojovali k těmto počítačům ze zahraničí. Chodili na porady přes Zoom, pobírali mzdy a občas také kradli citlivá data nebo instalovali ransomware.

Stovky podvedených firem

Podvod zasáhl celkem 309 amerických společností, včetně několika firem ze žebříčku Fortune 500. Mezi obětmi byla například společnost Nike, významná televizní stanice, automobilka, luxusní maloobchodní řetězec i technologická firma ze Silicon Valley.

Severokorejci se dokonce pokusili získat práci i ve dvou amerických vládních agenturách, což se jim naštěstí nepodařilo. Chapmanová také posílala části počítačů do zahraničí - 49 zařízení putovalo do různých destinací, včetně čínského města na hranici se Severní Koreou.

Těžký život ji vedl ke špatnému rozhodnutí

Chapmanová sama tvrdila, že nevěděla, že pomáhá Severní Koreji. Ve svém dopise soudu vysvětlila, že hledala práci, která by jí umožnila být doma s nemocnou matkou. Místo kde žila, údajně nenabízelo mnoho pracovních příležitostí odpovídajících jejím potřebám.

Její obhájce popsal těžké dětství plné násilí a zneužívání. Chapmanová během základní a střední školy změnila 12 různých škol ve více státech, což ji sociálně izolovalo. Trpěla násilím od staršího bratra a byla sexuálně zneužívána různými lidmi ze svého okolí.

Následky pro oběti

Jedna oběť, jejíž identita byla ukradena, popsala soudu důsledky této operace. Krádež identity podle ní sice není to samé co fyzický útok, ale psychické a finanční škody jsou trvalé. Oběť musela vysvětlovat bankám, věřitelům a známým, co se stalo, a neustále žije ve strachu, že její údaje budou znovu zneužity.

Soudce Chapmanovou odsoudil k 102 měsícům vězení a tříleté podmínce. Musí také vrátit téměř 285 tisíc dolarů, které byly určeny pro Severní Koreu, a zaplatit pokutu přes 176 tisíc dolarů.

Prokurátorka případu varovala americké firmy, že Severní Korea není jen vzdálenou hrozbou, ale může jít o „nepřítele zevnitř". Podle jejích slov, pokud se to mohlo stát velkým bankám a společnostem ze žebříčku Fortune 500, může se to stát v podstatě jakékoli firmě.

Rostoucí problém

FBI uvádí, že podobné podvody se v posledních letech stávají stále běžnějšími. Většina z nich pochází ze Severní Koreje, která takto financuje své jaderné a zbrojní programy. Úřady proto vydaly opakovaná varování zaměstnavatelům, na co si dát pozor při najímání pracovníků na dálku.

Chapmanová byla zatčena v květnu 2024 spolu s ukrajinským spolupachatelem a třemi severokorejskými občany. Ti všichni mají podle ministerstva zahraničí vazby na severokorejské ministerstvo, které má na starosti vývoj balistických raket a výrobu zbraní. Celý případ ukazuje, jak sofistikované metody používá Severní Korea k obcházení mezinárodních sankcí a získávání finančních prostředků na své kontroverzní programy.

Zdroj: Office of Public Affairs, BBC, The Record, Ars Technica