Aplikace na výpočet důchodu
Za pochvalu stojí například Portál občana a částečně i systém datových schránek, přestože aplikace Datovka patří spíše k tomu horšímu, co stát v oblasti digitalizace vyprodukoval. Slibně vypadá i aplikace eDoklady, která má konečně přenést občanský průkaz v elektronické variantě do smartphonu.
Nedobrou pověst má však Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), plnohodnotný člen státního aparátu a velmi důležitý úřad, má totiž na starosti mimo jiné i penze. Bohužel má problémy se stabilitou prakticky po celé jaro, neboť to je období pro podání daňových přiznání. ePortál ČSSZ však moc dobře nefunguje ani jindy.
V létě 2021 spustila Česká správa sociálního zabezpečení speciální aplikaci IDA (Informativní důchodová aplikace), která má po vyplnění osobních údajů představit očekávaný důchodový věk a také předpokládanou výši starobního důchodu. Nápad výborný, také samotná webová aplikace funguje relativně svižně a stabilně. Má to ale háček.
Zdroj:
Česká správa sociálního zabezpečení / YouTube
Informace o vás chybí
Celá iluze digitálního státu se začne rozpadat ve chvíli, kdy se v aplikaci objeví jisté menší či větší nesrovnalosti. Pro příklad použijeme zkušenost našeho čtenáře Martina, který se nám se svým příběhem svěřil.
Zhruba padesátník se rozhodl, že si zkontroluje své údaje o důchodovém pojištění, o kterém si až donedávna myslel, že poctivě celý život hradil, anebo za něj hrazeno bylo, například během studií. Zjistil však, že v systému ČSSZ zcela chybí doba, kdy navštěvoval střední školu, vysokou školu a chybí též údaje o 18měsíční civilní službě (systém prý eviduje pouze 3 měsíce).
V případě těchto nesrovnalostí občanovi hrozí, že nedostane penzi ve chvíli, kdy by na ni měl dle zákona nárok. Doba nástupu do důchodu se totiž nepočítá pouze podle věku občana, ale především podle doby odpracovaných let, respektive let, kdy občan hradí sociální pojištění.
Je třeba ještě zdůraznit, že se jedná ve všech výše uvedených případech o státem dozorované doby, které by měl také stát (nebo jím dozorovaná organizace) být schopen sám doložit. Avšak poté, co se náš čtenář obrátil na ČSSZ s dotazem ohledně nesrovnalostí, odpovědí mu bylo, že o velký problém nejde, ale chybějící údaje musí sám doložit platnými dokumenty, jako jsou maturitní vysvědčení, výkaz o studiu či diplom.
Mohlo by vás zajímat
Pro doplnění let v civilní službě dokonce musí občan zažádat o speciální formulář ministerstva práce a sociálních věcí. Fakt, že většinu těchto dokumentů může občan doručit státní správě elektronicky, například přes datovou schránku, je spíše samozřejmost, nežli vítané usnadnění.
Digitalizace – žádná legrace
Celá situace je bizarní při zamyšlení nad tím, že jednotlivé složky státu by spolu měly spolupracovat, a to i v digitální sféře. Občan totiž nemá jak ovlivnit to, zdali státní střední nebo vysoká škola, kterou navštěvuje, sdílí tyto velmi důležité dokumenty s ČSSZ.
ČSSZ se v odpovědi našemu čtenářovi Martinovi ospravedlňuje tím, že všechny dokumenty, které o občanovi obdržela, zavedla do evidence o důchodovém pojištění. Zároveň ale dodává, že školy kupříkladu neměly povinnost úřadu sdělovat dobu studia jednotlivých studentů.
Tím vším ale vznikají jen další otázky: Občan snad tu povinnost má? Proč nefunguje předávání údajů o občanech digitálně automatizovaně, i zpětně? Proč občan musí i v roce 2023 dohlížet na to, že úřady pracují správně? Nebo jak velký problém by nastal, kdyby třeba škola, kterou občan navštěvoval, zanikla / ukončila svůj provoz?
Za tip děkujeme našemu čtenářovi Martinovi!
Zdroj: ČSSZ, aplikace IDA
3 foto
