Má Bluetooth vliv na kvalitu zvuku? Sedm mýtů o bezdrátových sluchátkách a reproduktorech

Musí být reproduktory nejdříve "zaběhnuty", aby zněly dobře? Jsou Bluetooth sluchátka zdraví škodlivá? Hrají kabelová sluchátka lépe?

1. mýtus: aby nové reproduktory a sluchátka zněly opravdu dobře, musejí se nejprve "rozehrát"

Analogie záběhu, který obecně známe z oblasti automobilů a mechanických strojů, má i v oblasti sluchátek a reproduktorů skutečně smysl. Zejména větší reproduktory a subwoofery obvykle vyžadují dobu hraní přibližně sto hodin, aby se dostaly do optimální kondice. Údaj je doporučením mnoha výrobců.

Během této doby si sednou materiály reproduktorů, především středové vinutí a membrána. "Nezaběhnuté" reproduktory obvykle znějí poněkud tvrději, chybí jim dynamika a jsou obrazně řečeno bez života.

I v případě sluchátek pro kvalitní poslech Head-Fi má určitá doba "záběhu" svůj význam. Je ale mnohem rychlejší, protože používané reproduktory jsou menší. To je i důvod, proč to například u sluchátek do uší není nutné.

| Zdroj: Yassine Khalfalli/Unsplash

2. mýtus: Bluetooth sluchátka jsou kvůli elektromagnetickému záření nezdravá

Bluetooth je standard, který pracuje na frekvenci 2,4 GHz, tedy ve stejném frekvenčním pásmu, jako běžné Wi-Fi. Dosah je ale mnohem kratší a přenosový výkon odpovídajícím způsobem nižší.

V číslech to znamená, že Bluetooth třídy 3, který se používá u většiny bezdrátových sluchátek, má maximální přenosový výkon 1 mW. Oproti tomu běžné sítě Wi-Fi dosahují výkonu 100 mW. A ani tato intenzita záření nezpůsobuje žádné zjistitelné škody. Je to i z toho důvodu, že sluchátka jsou pouze přijímačem signálu. Vysílačem je v jejich případě smartphone, tablet nebo notebook.

Pro tato zařízení je definována specifická míra absorpce (SAR). Jedná se o měřenou hodnotu expozice záření, která musí být přísně dodržována. Negativní vliv na zdraví z Bluetooth není fakticky prokázán.

| Zdroj: Zarak Khan/Unsplash

3. mýtus: síťové filtry zlepšují zvuk hi-fi zařízení

Síťové filtry jsou pasivní elektronické komponenty. Jsou určeny k tomu, aby zabránily rušení z elektronických zařízení do napájecí sítě a zároveň chránily výrobky v domácnosti před rušením vlivem napájecí sítě. Mohou ale síťové filtry také zlepšit zvuk?

Ano, mohou. V závislosti na prostředí také filtrují rádiové rušení, což může v nejhorších případech vést i k problémům s napájecími zdroji. Zároveň pomáhají předcházet tzv. smyčkám v uzemnění, které se projevují jako neustálé bručení.

U nejkvalitnějších modelů dokonce napájecí jednotky zcela přepracují vstupní napájení a potřebný proudový výstup, aby bylo dosaženo optimálních vlastností s ohledem na zpracování zvuku. Zesilovače tak získají nejlepší možné podmínky pro správnou funkci.

Výsledkem je čistý zvuk. Na tomto mýtu tedy rozhodně něco je.

4. mýtus: kabelová sluchátka mají lepší zvuk, než bezdrátové modely

Zde je potřeba jednoznačně rozlišovat mezi čistým Bluetooth, Bluetooth s kabelem a plně kabelovými modely.

Bluetooth sluchátka

Moderní Bluetooth sluchátka mohou znít skvěle, musejí ale splňovat několik podmínek. Vyplatí se utratit trochu více peněz a pořídit si opravdu dobrá sluchátka.

Dobrý zvuk není zadarmo. Uživatelé poslouchají hudbu dost často prostřednictvím streamovaných služeb, ke kterým patří například Spotify, Tidal, Apple Music a další. Ty obvykle nabízejí dostatečnou kvalitu zvuku. Je vhodné, aby přehrávací zařízení (mobilní telefon, tablet, notebook) a sluchátka podporovaly Bluetooth kodek s vysokým rozlišením, aby se hudba přenášela ze smartphonu do sluchátek s minimální, nebo ještě lépe nulovou ztrátou kvality.

Bluetooth sluchátka s kabelem

Mnoho modelů Bluetooth sluchátek přes uši má možnost přenášet zvukový signál i kabelově. To může být užitečné v případě, kdy vás zradí jejich akumulátor. Z akustického hlediska ale taková praxe není dobrý nápad.

Bluetooth sluchátka se totiž podobně jako jiné hi-fi systémy skládají z reproduktorové jednotky a malého integrovaného zesilovače, který je pro sluchátka speciálně vyladěn. V režimu Bluetooth obě komponenty spolupracují optimálně. Pokud ale propojíte sluchátka kabelem, použijete vlastně sluchátkový zesilovač mobilního telefonu nebo tabletu, a to i s odpovídající ztrátou kvality zvuku. Zároveň nejsou nikterak výkonné a málokdy mají kvalitní konstrukci.

Head-Fi sluchátka s kabelovým propojením

Dobrý kabelový zvuk naopak nabízejí sluchátka třídy Head-Fi, které jsou určeny pro domácí poslech. I levné modely mají srovnatelný, ne-li lepší zvuk, než Bluetooth sluchátka ve stejné cenové kategorii.

Zkušební poslech se v jejich případě rozhodně vyplatí. Na rozdíl od Bluetooth sluchátek mohou zájemci svůj zvukový zážitek vylepšit pomocí samostatných sluchátkových zesilovačů. Mohou být malé a levné, ale také velké a luxusní.

| Zdroj: Soundtrap/Unsplash

5. mýtus: reproduktory s vyšším výkonem mají lepší zvuk

Mnoho typů pasivních reproduktorů, především v základních řadách, uvádí vysoký výkon. Tato informace je ale sama o sobě zcela bezvýznamná. Reproduktor bez zvukového signálu neprodukuje žádnou energii ani výkon.

Jsou spíš konzumenty energie, kterou dodává zesilovač. Především levné reproduktory zpravidla nevydrží nijak vysoký výkon. A i kdyby ano, ještě to zdaleka neznamená, že budou i dobře znít. Proto renomovaní výrobci udávají doporučený výkonový rozsah, který by měl zesilovač pro připojené reproduktory poskytovat.

Pokud tedy někde objevíte pár podlahových reprosoustav v cenové relaci 2500 Kč, které inzerují výkon mnoha set Wattů, měli byste je raději nechat bez povšimnutí. Ušetříte si spoustu zklamání.

| Zdroj: Jeff Sheldon/Unsplash

6. mýtus: zesilovače s udávaným vyšším výkonem hrají lépe

To také není úplně správné. Kvalitní zesilovač může výrazně zlepšit zvuk. Ale podobně jako u reproduktorů, ani v jejich případě není důležitý vysoký počet Wattů. Přestože jsou udávané Watty ukazatelem výstupního výkonu, jejich počet nevypovídá nic o kvalitě zvuku.

Kvalitní prodejci obvykle nabízejí několik zesilovačů se stejným výkonem, které se ale výrazně mohou lišit v ceně. Vysoce kvalitní zařízení totiž používají robustnější a odolnější komponenty, které jsou vyrobeny ze stabilnějších materiálů, osazují vybrané kondenzátory, větší transformátory a kvalitnější síťové prvky. Díky tomu jsou méně citlivé na vliv interakce s reproduktory a další faktory, ovlivňující zvukový výstup.

Kvalitnější zesilovače tedy obecně hrají čistěji a s menším zkreslením, a to i bez nesmyslně vysokého výkonu.

7. mýtus: poslech desek je jen o praskání

Autentický zvuk vinylu je mezi hudebními fanoušky opět velmi oblíbený. Známý praskavý zvuk ale není automaticky jeho součástí, jak se mnozí domnívají.

Typické praskání je jednoduše způsobeno nečistotami v drážkách desky. Zvuk snímá malá jehla, umístěná na raménku gramofonu, která při přehrávání prochází drážkou.

Pokud v cestě narazí na překážku, například smítko prachu, projeví se tato srážka jako tichý praskot. Na jehlu se také může zachytit větší množství prachu. Pak se sníží celková kvalita zvuku. Pro takové případy jsou vhodné čistící soupravy, které mohou pomoci.

| Zdroj: James Sutton/Unsplash