Jak sledovat zatmění Slunce? Speciální brýle či fólie jsou jistota, ale dobře poslouží i stará disketa

Měsíc zakryje více než 85 procent Slunce

Ve středu 12. srpna čeká Evropu jedno z nejvýraznějších zatmění Slunce posledních let. Úplné zatmění ale bude možné sledovat pouze v poměrně úzkém pásu, který povede přes severní Rusko, Grónsko, Island a Španělsko. Česko leží mimo tuto oblast, přesto bude Měsíc zakrývat přibližně 85 až 87 procent plochy slunečního disku.

Pozorování však bude komplikovat čas, ve kterém zatmění nastane. Na většině území začne krátce po 19:19 a maxima dosáhne přibližně ve 20:11. Slunce už v tuto dobu bude velmi nízko nad obzorem a během zatmění také zapadne. 

Podmínky se navíc liší podle polohy – čím dále na východě se nacházíte, tím méně času na pozorování budete mít. Zatímco v Chebu Slunce zapadne až kolem 20:35, v Ostravě zmizí za obzorem přibližně ve 20:11. 

Před pozorováním si proto nejprve ověřte přesné časy pro vybranou lokalitu. Přehled pro několik českých měst najdete v tabulce níže. Ještě přesnější údaje nabízí interaktivní mapa Timeanddate.com, ve které lze vyhledat konkrétní místo a zjistit začátek zatmění, jeho maximum i dobu, po kterou bude úkaz z dané lokality viditelný.

S výběrem místa pomohou speciální aplikace

Stejně důležitý jako správný čas bude výběr místa. Zatmění se odehraje nízko nad západním až severozápadním obzorem, takže ideální stanoviště musí nabídnout volný výhled právě tímto směrem. Překážkou nemusí být pouze vysoké budovy nebo stromy, ale také okolní terén. Slunce tak může z vybraného místa zmizet za kopcem podstatně dříve, než skutečně zapadne.

Vhodné stanoviště si lze předem prověřit pomocí několika aplikací a webových nástrojů. Každý přitom řeší trochu jinou část problému:

• SunCalc pomůže určit, kam přesně se při zatmění dívat. Na mapě stačí označit plánované stanoviště, nastavit 12. srpna a příslušný čas. Nástroj zobrazí polohu i dráhu Slunce, takže ještě doma zjistíte, kterým směrem bude během zatmění a kde následně zapadne. Při výběru místa si tak můžete předem ověřit, zda právě tímto směrem nic nebrání ve výhledu.
• PeakFinder pomůže zjistit, jak vysoko sahá skutečný horizont v okolí vybraného místa. To je důležité hlavně v kopcovité krajině, kde Slunce nemusí zmizet až při oficiálním času západu, ale klidně dříve za blízkým hřebenem. Aplikace zobrazuje panorama okolního terénu a lze v něm sledovat také dráhu Slunce. Před cestou tak můžete ověřit, zda z konkrétní vyhlídky nebo louky zůstane Slunce viditelné i během největší fáze zatmění.
• ShadeMap se hodí především při výběru stanoviště v obci nebo poblíž zástavby a vyššího terénu. Pro zadané místo a čas simuluje, kam dopadá sluneční světlo a kde naopak vzniká stín. Můžete si tedy nastavit dobu zatmění a přímo na mapě hledat místa, na která bude ještě kolem osmé večer dopadat sluneční světlo.

Stejně důležitá je správná ochrana zraku

Přímý pohled do Slunce může způsobit vážné nebo trvalé poškození sítnice i ve chvíli, kdy Měsíc zakrývá velkou část jeho disku. V Česku navíc nebude zatmění úplné, takže ochranný filtr je potřeba používat po celou dobu pozorování.

Nejbezpečnější jsou speciální brýle nebo fólie určené přímo k pozorování Slunce. Astronomická fólie se prodává i samostatně a lze z ní podle návodu vyrobit filtr pro fotoaparát, binokulár nebo dalekohled. Použít lze také svářečský filtr stupně 13 a vyšší. Bezpečnou volbou jsou rovněž brýle a filtry zakoupené přímo ve hvězdárně, kde bývají vybírané právě s ohledem na pozorování Slunce.

Improvizované pomůcky vyžadují opatrnost

Pokud nemáte speciální filtr, existují i improvizované způsoby, jak sluneční světlo zeslabit. Ve srovnání s filtry určenými přímo k pozorování Slunce však mají svá omezení a některé se hodí pouze pro krátkodobé nebo nouzové použití.

• Starý rentgenový snímek: Pokud máte doma klasický rentgenový snímek vytištěný na fólii, k pozorování lze využít jeho zcela tmavou, neexponovanou část. Obraz přes ni získá žlutý nádech a nebude tak ostrý jako při použití speciální astronomické fólie. Důležitý je ale stav snímku. Materiál se postupně opotřebovává a případné škrábance propouštějí více slunečního světla, což může být pro oči nebezpečné. Astronomové proto tuto možnost doporučují pouze okrajově.
• Klasický fotografický negativ: Použít lze také film z klasického fotoaparátu, nestačí ale vzít jakýkoliv vyvolaný negativ. Film musí být před vyvoláním maximálně osvícený, aby byl výsledný negativ zcela černý. Jestli je dostatečně tmavý, lze orientačně ověřit pomocí klasické žárovky: při pohledu přes film má být patrné pouze její rozžhavené vlákno, nikoliv přívodní drátky a další části. Přes takto připravený negativ bude mít Slunce bělavou barvu. Také tuto možnost ale astronomové uvádějí pouze jako okrajovou a přednost má speciální filtr určený přímo k pozorování Slunce.
• Magnetický kotouč ze staré diskety: Pokud ještě doma najdete klasickou disketu, uvnitř se nachází tenký tmavý magnetický kotouč, který lze z plastového obalu vyjmout. Při pohledu pouhým okem výrazně utlumí viditelné světlo Slunce, neodfiltruje však dostatečně infračervené záření. Hodí se proto nanejvýš ke krátkému pohledu a rozhodně ne k dlouhému sledování. Ještě nebezpečnější by bylo vložit jej před dalekohled. Objektiv zachytí mnohem více slunečního záření než lidská zornice a soustředí jej do oka, takže magnetický kotouč z diskety jako filtr pro dalekohled použít nelze.

Zdroj: Astro, Hvězdárna a planetárium Brno, NASA