Mažete data z mobilu před kontrolou na letišti? V cizině se vám to může krutě vymstít
Představte si situaci, kdy vás úředníci v letištní hale najednou požádají o předložení smartphonu. Okamžitě začnete přemýšlet, co může být důvodem, zda vůbec máte povinnost to udělat, či co se stane v případě, že odmítnete. Nebo raději hned smažete aktuální data (například zprávy nebo skupinový chat), aby je nikdo neviděl?
V těchto dnech hodně diskutovaný případ z USA upozorňuje na skutečnost, jak se z na první pohled chytrého triku může rázem stát vážný právnický problém. A že je dobré se nad celou věcí zamyslet i v případě, že do Spojených států nelétáte, ani to neplánujete.
Mohlo by vás zajímat
Případ z Atlanty: Co se vlastně stalo?
V lednu 2025 přicestoval na letiště v Atlantě americký občan Samuel Tunick a pohraniční kontrola jej požádala, aby odemkl svůj smartphone. Tunick na něm měl instalovaný operační systém GrapheneOS, což je alternativní operační systém pro určitá zařízení s Androidem, který obsahuje funkci „Duress PIN/Password“.
Ta způsobuje, že pokud místo správného kódu zadáte předem stanovenou nouzovou kombinaci, dojde k automatickému vymazání všech dat v zařízení. Přesně to Tunick udělal a úředník si toho všiml ještě na místě. Nyní je proti němu vedeno trestní stíhání: Americký federální zákon totiž trestá znehodnocení majetku s cílem zabránit jeho zabavení. Právníci namítají, že prohlídka byla od samého počátku protiprávní a klientovi byl odepřen přístup k advokátovi. Výsledek je však prozatím stále nejistý.
Tento případ každopádně poukazuje na skutečnost, že mazání údajů v průběhu hraniční kontroly není aktivitou, která by neměla žádný právní rámec. A to i když je rozhodnutí nutné učinit pod časovým tlakem.
Zdroj: Javier Cañada / Unsplash
Proč se mazání dat stává rizikem?
Možná by vás to ani nenapadlo, ale v mnoha zemích platí podobná pravidla jako v USA. Jakmile úředníci chtějí vaše zařízení zákonně zabavit, může být záměrné vymazání informací v něm uložených považováno za samostatný trestný čin – bez ohledu na to, zda by se na zařízení vůbec našlo něco podezřelého.
Pokud jste tedy doposud předpokládali, že vymazáním dat budete v bezpečí, můžete si za určitých okolností a v jistých zemích naopak způsobit nepříjemné problémy.
K tomu se přidává i skutečnost, že konkrétně američtí pohraniční úředníci se mohou odvolat na judikaturu, podle níž lze zařízení na hranicích prohledávat i bez soudního příkazu. Samotné hraniční pásmo je považováno za specifickou právní zónu.
Mohlo by vás zajímat
Jaký postup je vhodnější
V případě, kdy cestujete častěji, a to ať už služebně nebo soukromě, a chcete se na hranicích chránit před potenciální prohlídkou svých digitálních zařízení, je dobré raději přijmout preventivní opatření. Je to určitě lepší, než v nastalé a nečekané situaci rychle improvizovat:
-
1
Samostatné cestovní zařízení obsahující pouze nezbytné údaje toto riziko výrazně snižuje. Podobně také důsledné oddělení cloudových služeb, které zabrání třetím osobám v přístupu k dalším citlivým údajům mimo konkrétní zařízení.
-
2
Silné heslo v tomto konkrétním případě poskytuje spolehlivější ochranu než otisk prstu nebo rozpoznávání obličeje. Biometrické znaky lze totiž proti vaší vůli zneužít snáze než znalost, kterou máte pouze vy.
-
3
V případě pochybností buďte zdvořilí, ale rozhodní. S klidem odmítněte spolupráci a v případě nouze vyhledejte právní pomoc. Je to lepší způsob než zbrklé vlastní řešení, kterým může být urychlené mazání aktuálních dat ze smartphonu nebo tabletu.
Případ Samuela Tunicka názorně ukazuje, že technické vychytávky, které na první pohled vypadají chytře, se z právního hlediska mohou velmi rychle obrátit proti nám.
Chcete-li své údaje skutečně chránit, myslete na to předem a řešte to s dostatečným předstihem před překročením hranice cizího státu. Také se nevyplatí spoléhat na jediné neuvážené stisknutí tlačítka, po kterém v rozhodujícím okamžiku sáhnete.
Zdroj: The New York Times, The Star
19 foto
