Jak obrazovky ovlivňují dětské tělo?
Výzkumníci z Kodaňské univerzity sledovali děti ve dvou velkých studiích a pravidelně jim měřili různé zdravotní ukazatele. Výsledky nejsou vůbec povzbudivé. S každou další hodinou před obrazovkou se zhoršovalo takzvané kardiometabolické rizikové skóre, což je souhrnný ukazatel zahrnující obvod pasu, krevní tlak, hladinu cholesterolu, tuků v krvi a glukózu.
U desetiletých dětí znamenala každá hodina navíc zhoršení o 0,08 standardní odchylky, u osmnáctiletých dokonce o 0,13. Co to znamená v praxi? Dítě, které tráví u obrazovky denně o tři hodiny více než jeho vrstevníci, má riziko vyšší zhruba o čtvrtinu až polovinu. Okamžité problémy nebo onemocnění to sice nevyvolá, ale jde o časné posuny v biologických hodnotách, které se mohou nebezpečně projevit až po letech.
Mohlo by vás zajímat
Kolik času tráví u displeje? Malé děti dvě hodiny, teenageři ještě víc
Čísla z výzkumu ukazují zajímavý vývoj. Zatímco šestileté děti tráví u obrazovek průměrně kolem dvou hodin denně, u desetiletých už jsou to tři hodiny. Osmnáctiletí Dánové pak sedí před displeji průměrně 6,1 hodiny denně.
Vedoucí studie David Horner to shrnuje jasně: efekt jedné hodiny je sice malý, ale když se to sečte na tři, pět nebo šest hodin denně, celkový dopad je už výrazný. A pokud se to takhle táhne s celou generací, můžeme očekávat zřetelný nárůst rizik souvisejících se srdcem a cévami už v mladším věku.
Mohlo by vás zajímat
Spánek hraje klíčovou roli
Překvapivě důležitým faktorem se ukázal být spánek. Děti, které málo spí nebo chodí pozdě spát, trpí negativními účinky obrazovek mnohem výrazněji než jejich vrstevníci se správným spánkovým režimem.
Výzkumníci dokázali statisticky vyčíslit, že přibližně 12 procent souvislosti mezi časem u obrazovky a kardiometabolickým rizikem způsobuje právě nedostatek spánku. Není to tedy jen vedlejší faktor. Špatný spánek může být jedním z hlavních mechanismů, jak displeje poškozují zdraví.
Mohlo by vás zajímat
Sport to bohužel nevyřeší
Možná čekáte, že pokud dítě sportuje, vyrovná to čas strávený u tabletu. Bohužel ne. Studie ukázala něco překvapivého: fyzická aktivita nijak podstatně neovlivnila negativní souvislost mezi časem u obrazovky a zdravotními riziky.
I když byly děti sportovně aktivní, čas u displeje zůstal samostatným rizikovým faktorem. To vyvrací rozšířenou představu, že sport dlouhé hodiny před obrazovkou automaticky kompenzuje. Digitální média zřejmě spouštějí vlastní biologické procesy, čímž ovlivňují spánkový rytmus, stresovou regulaci nebo hormonální procesy.
V krvi už jsou vidět změny
Vědci nesledovali jen klasické krevní hodnoty, ale provedli i podrobnou analýzu krevních metabolitů pomocí strojového učení. Podařilo se jim identifikovat charakteristický vzorec a vytvořit jakýsi biologický otisk vysoké zátěže obrazovek.
Tento metabolický podpis dokázali najít už u dětí a stejný vzorec dohledali i u teenagerů. U mladších dospělých pak tento podpis souvisel s vyšším předpovězeným rizikem srdečních onemocnění podle dat z britské biobanky. Varovné signály se tedy objevují brzy.
Mohlo by vás zajímat
Co s tím můžou rodiče dělat?
Výsledky studie nabízejí celkem jasná doporučení. Amanda Marma Perak ze Northwestern University v americkém Chicagu, která se na výzkumu podílela, radí začít od spánku: Pokud je těžké omezit čas u obrazovky celkově, zkuste alespoň posunout využívání displejů na dřívější denní dobu a děti ukládat dřív.
Důležité je i chování dospělých. Rodiče by měli jít příkladem a vysvětlovat, kdy se přístroje odkládají a proč. Nezapomínejme na jednu věc: Nuda podporuje kreativitu. Nemusíme ji hned zaplňovat tabletem.
Nejde o to technologie zatracovat nebo je zakazovat. Jde o nalezení rozumné rovnováhy mezi denním režimem, spánkovými návyky a způsobem trávení volného času. Studie jasně ukazuje, že čas u obrazovky je samostatný zdravotní faktor. Když ho dokážeme rozpoznat včas, můžeme zasáhnout dřív, než se nenápadné změny promění v dlouhodobé problémy.
Zdroj: Journal of the American Heart Association, Smartup-news, Science orf, Mannheim 24
6 foto
video
