Bojoví roboti jsou odolnější, levnější a především se (na rozdíl od lidí) dají snadno nahradit. Stroj, který se pohybuje v bitevním poli a rozsévá zkázu, však zároveň musí být inteligentní – dron, který by nebyl vybaven dostatečně silnou a obecnou inteligencí, by v boji dlouho nevydržel. Výzkum proto musí stroje vybavit potřebnými schopnostmi. Jejich nasazení vyžaduje pokročilé dovednosti ve zpracování obrazu či umění orientace a navigace, stejně jako dokonalou koordinaci s jinými autonomními bojovníky.
V uplynulém roce předložilo americké ministerstvo obrany oficiální strategii v oblasti rozvoje umělé inteligence. Podobné snahy je možné zaznamenat také v Číně nebo Rusku; tamní politici si dobře uvědomují, že kdo na tomto poli získá vedení, může se stát vládcem světa. V budoucí válce rozhodnou vteřiny a i slabší protivník může využít slabých míst nepřítele a rychle zvítězit. Vojenští výzkumníci počítají s dalším horečnatým závodem ve zbrojení.
Jakou cestou se tedy bude ubírat vývoj podoby konfliktů, v nichž bude umělá inteligence sehrávat stále významnější roli? A jaké etické důsledky pro novodobé vojenské střety s sebou nese široké nasazení počítačů, které uvažují chladně logicky, zcela bez lidského rozměru? Čtěte více v únorovém Chipu. V prodeji již od 22. ledna.
Koupit časopis Chip
Chip je možné číst v tištěné nebo v digitální podobě na mobilech, tabletech a počítačích.
5 foto