Menu
CHIP Speedtest

Baterie blízké budoucnosti

Baterie blízké budoucnosti

Akumulátory mají malou kapacitu, jsou drahé a občas vybuchují. Už dnes však existují baterie, které lze nabít během několika sekund, a hotové jsou dokonce prototypy akumulátorů, které dokážou uskladnit dvacetkrát větší objem energie než baterie, které používáme dnes.
  Manuel Schreiber

Před několika lety nás výdrž baterií nijak zvlášť netrápila, protože mobilní telefony stačilo dobíjet jednou za týden a jako pohon běžného MP3 přehrávače stačila obyčejná AAA baterie, kterou je možné koupit v jakémkoliv obchodu. Reálné rozšíření elektřinou poháněných automobilů nebral nikdo vážně. Dnes jsme rádi, když nám smartphone vydrží pracovat celý den na jedno nabití. Čistokrevných elektromobilů sice stále jezdí velmi málo, ale už se sériově vyrábějí a hybridních vozítek již potkáváme na silnicích víc než dvojtaktních automobilů.
Nové a čím dál tím úspornější a výkonnější mobilní procesory se objevují rychleji než houby po dešti, ale vývoj lehčích, levnějších, kapacitnějších, nebo dokonce ekologičtějších akumulátorů jako by ustrnul. Problém ale není v tom, že by se vývojáři nesnažili. Na rozdíl od polovodičových komponent, jejichž zrychlení je většinou jen otázkou účinnější miniaturizace, naráží vývoj baterií na prostý problém: není co zlepšovat. Současné materiály už jsou na hranici svých možností a výraznějších inovací se dočkáme až od nových technologií. Lithiumiontové baterie už nebudou stačit. Pomalu se nabíjejí, jsou drahé a hlavně zabírají příliš místa.
Výzkumníci tedy dnes stojí před otázkou, zda se mají pokoušet donekonečna optimalizovat stávající technologie akumulátorů, nebo zda se mají více snažit o prosazení některé z nových akumulátorových architektur. Je také možné, že se dočkáme výraznější diferenciace a každý typ zařízení bude používat baterie s jinou technologií. Prozatím se vývoj ubírá různými směry. Někde se snaží experimentovat s co nejlevnějšími materiály, někde se snaží měnit strukturu aktivní hmoty reaktantu a důležité je i co nejdelší zachování nominální kapacity reaktantu a možnost co nejrychlejšího nabíjení. V tomto přehledu vám představíme nejslibnější technologie, se kterými se v bateriích budeme snad už brzy potkávat.

Baterie nabité za několik sekund

Akumulátory zaberou v moderních přístrojích zdaleka nejvíc místa, a nezáleží na tom, zda se bavíme o elektromobilech, nebo o smartphonech. Proto se vývojová oddělení univerzit i výrobců kromě vývoje nových technologií snaží také optimalizovat běžné lithiumiontové baterie a dosáhnout tak rychlého navýšení jejich kapacity.
Základní princip fungování baterie je poměrně jednoduchý: základ baterie tvoří hmota reaktantu, zjednodušeně nazývaná jako elektrolyt, která je umístěna mezi kladnou a zápornou elektrodu. Elektrolyt obsahuje ionty lithia. Ty se během vybíjení akumulátoru pohybují směrem od anody ke katodě a z atomů lithia se přitom uvolňují elektrony. Tento proud elektronů vytváří elektrické napětí. Háček spočívá v tom, že každý atom lithia dokáže přenést pouze jeden elektron. Problémem je tedy to, jak přinutit atomy kovu, aby uskladnily více elektronů. Výzkum se tak zaměřuje hlavně na dva aspekty, a to na zvýšení kapacity a na urychlení nabíjení.
Výzkumníci z illinoiské Northwestern University vynalezli křemíkovou anodu, která pracuje desetkrát rychleji než běžné baterie. V rámci dalšího projektu pak představili akumulátor, který sice není výkonnější než běžné baterie, ale lze jej nabít během deseti sekund, aniž by tato rychlost měla negativní dopad na jeho kapacitu. S takovou baterií by bylo možné nabít mobilní telefon během několika sekund tak, aby vydržel celý den. Kombinací obou technologií by pak bylo možné během cca dvou minut nabít akumulátor do takové míry, že by mohl pracovat po dobu 100 hodin.
Pro zajištění takto extrémní hustoty nabití během krátké doby je nutné použít vysoce prodyšný materiál. Výzkum se v tomto případě ubírá směrem k vývoji katody s 3D nanostrukturou (viz vpravo uprostřed). K tomuto účelu mohou posloužit slisované polystyrenové kuličky, mezi nimiž se nachází vrstva niklu. Polystyren se po zahřátí vypaří a zanechá po sobě porézní niklovou strukturu, která se podobá houbě, jejíž póry jsou chemicky vyleštěny a pokryty elektrolytickým materiálem.

Hustota energie srovnatelná s benzinem

Vědci z Institutu nanotechnologií v Karlsruhe pracují na optimalizaci technologie současných lithiumiontových baterií. Jejich systém je založen na použití nanočástic železa, které jsou zapouzdřeny do uhlíkového pláště a reagují s fluoridem lithia. Reakcí vzniká fluorid železnatý a lithium, které se ukládá na anodě. Tímto způsobem lze zdvojnásobit kapacitu lithiumiontových baterií, ale cílem projektu je vymyslet způsob, který by kapacitu běžných baterií zpateronásobil. To by ale stejně problém elektromobilů nevyřešilo.
Chceme-li dosáhnout výraznějšího pokroku, nebude vylepšování stávající technologie stačit a bude nutné vyvinout technologii novou. V Karlsruhe pracují na dalším konceptu, který spočívá v záměně lithiumiontové technologie za fluoridiontovou. Na anodě takového akumulátoru by se nacházelo železo a na katodě by byl použit fluorid železnatý (viz str. 23, graf dole). Hlavní výhodou tohoto materiálu je podle výzkumníků jeho vysoká hustota energie, která dosahuje úrovně 5 000 Wh/l (watthodin na litr). Hustota energie benzinu je přibližně 9 000 Wh/l, zatímco hustota energie lithiumiontových baterií činí pouze 250 Wh/l. Na komerční využití této technologie si ale budeme muset ještě pár let počkat.

Levné a bezpečné baterie v rolích

Ve výzkumných odděleních na univerzitě v britském Leedsu se zabývají dalším problémem. Současné baterie jsou příliš drahé na výrobu, takže prodražují i produkty, ve kterých jsou použity. Kromě toho mohou být nebezpečné. V případě zkratu mohou způsobit požár, a pokud jsou vystaveny přílišnému teplu nebo nárazům, mohou dokonce explodovat.
Obě slabiny by bylo možné překonat využitím gelových baterií. Více než ze 70 % jsou tyto baterie tvořeny směsí tekutého elektrolytu a polymeru, která má podobu želatinové hmoty. Takové akumulátory nejsou hořlavé a díky relativně jednoduchému a automatizovanému výrobnímu procesu jsou i levnější. Elektrolytický gel stačí stlačit mezi anodu a katodu do potřebného tvaru, například do podoby tenké fólie (viz schéma vlevo nahoře).
Další výhodou gelových baterií je jejich přizpůsobivost, díky které je lze krájet či tvarovat téměř do jakékoliv podoby. Na rozdíl od běžných baterií je lze rychle upravit do potřebného tvaru podle specifických potřeb zařízení, ve kterých mají být použity. Lze je tak například umístit do prostoru za OLED displej, nebo je v podobě tenké fólie umístit přímo pod klávesnici notebooku. Gelové akumulátory však mají bohužel podobnou kapacitu jako současné lithiumiontové baterie. Gelové baterie jsou již otestovány pro použití ve smartphonech a lze je okamžitě začít vyrábět.

Kryt vyrobený z baterií

Výzkum londýnské Imperial College se zaměřuje na vývoj flexibilních typů baterií. Zdá se to skoro neuvěřitelné, ale baterie by mohly posloužit kromě napájení i jako šasi smartphonů, tabletů nebo notebooků, a dokonce by je bylo možné použít i ve formě součástí automobilové karoserie. Automobily budoucnosti by tak mohly mít díky kompozitním materiálům uskladněnu elektrickou energii ve střeše, ve dveřích nebo v kapotě motoru (viz obr. vlevo).
Díky takto uloženým akumulátorům by bylo možné i při zachování současné technologie baterií prodloužit dojezd elektromobilů cca o 130 km, což by prakticky znamenalo téměř zdvojnásobení jejich dojezdu. Nejmodernější elektromobily totiž na jedno nabití akumulátorů ujedou maximálně 150 km. Díky této technologii by bylo možné vyrábět menší a cenově dostupnější elektromobily pro městské použití, kde se nepočítá s dlouhými jízdami, takže by mohly být osazeny menšími bateriemi.
Některé výzkumné projekty se zaměřují na vývoj tzv. superkondenzátorů, které mají v porovnání s běžnými kondenzátory vyšší kapacitu a v porovnání s běžnými bateriemi mohou zajistit vyšší krátkodobý výdej energie, který by se hodil například při akceleraci automobilu. Elektrody jsou vyrobeny z uhlíkových vláken, elektrolyt je tvořen polymerovým gelem a jako izolační materiál slouží optická vlákna.
Výhodou je, že takové baterie se chovají jako obyčejný uhlík a lze je stejným způsobem i používat. Již dnes existuje několik prototypů, ale ani vědci, kteří na jejich vývoji pracují, nedokážou odhadnout, zda se tato technologie někdy dočká masové výroby.

Dobití akumulátoru elektromobilů během pěti minut

Dalším projektem, který je zajímavý především pro automobilový průmysl, je vývoj redoxních článků, které by měly umožnit mnohem rychlejší nabíjení akumulátorů bez ohledu na jejich kapacitu. Současné baterie toto neumožňují, protože pokud byste chtěli vysokokapacitní baterii nabít během krátkého času, musela by dobíječka vyvinout extrémně velký výkon. Bez dostatečného chlazení by se navíc při rychlém nabíjení akumulátory přehřívaly.
Redoxní články jsou jakousi kombinací palivových článků a akumulátoru. Automobil vybavený takovýmito články by bylo možné plně dobít během pěti až deseti minut, i když hustota energie by byla o něco nižší než u dnešních lithiumiontových baterií. Trik, který by umožnil rychlé nabíjení, spočívá ve využití tekutého elektrolytu rozděleného do dvou nádrží. Pumpa umístěná v konverzní nádržce zajišťuje oběh elektrolytu (viz grafika napravo), který prochází okolo membrány, ve které dochází k výměně iontů mezi oběma částmi. Jakmile je kapacita elektrolytu vypotřebována a ten již nedodává žádnou energii, je elektrolyt z obou nádržek pod tlakem vytlačen a nádržky jsou naplněny elektrolytem novým.
Vypotřebovaný elektrolyt nepředstavuje žádný odpad, protože je nasán do systému „čerpací stanice“, kde bude pomaleji dobit a použit jako náplň do jiného automobilu. K dobíjení elektrolytu by se na těchto čerpacích stanicích daly využít solární panely, což by provoz elektromobilů činilo ještě ekologičtějším. Technologii redoxních článků využívají již dnes některé velké společnosti, například pro záložní pohon větrných elektráren. Ve Fraunhoferově institutu však již dnes pracují prototypy redoxních článků, které mají velikost běžných notebookových akumulátorů.

Nanobaterie v krevním oběhu

Výzkumní pracovníci houstonské Rice University se také zabývají problematikou napájení elektrických zařízení, ale jejich výzkumný projekt je mnohem menší. Jsou jím nanoroboti, kteří by dokázali samostatně vyhledávat v lidském krevním oběhu nemoci a dopravit na napadená místa potřebný lék. Podobnými projekty se medicínský vývoj zabývá již řadu let, a i když zatím žádný tým nedokázal uspět při výrobě kompletního a funkčního nanorobota, vědcům z texaského Houstonu se alespoň podařilo vyřešit problém jeho napájení. Jejich nanobaterie, které bude možné využít nejen v medicíně, jsou tak malé, že je lze upevnit na jakýkoliv povrch, třeba i na papír.
Drobné hybridní paměťové buňky ze superkondenzátorů a baterií se skládají z tisíců nanovláken. Žádné nanovlákno není tlustší než 150 nm a kompletní baterie má tloušťku pouze 50 000 nm, takže pouhým okem není téměř vidět. Pro srovnání, lidský vlas má tloušťku přibližně 100 000 nm.
Anoda této baterie je vyrobena ze směsi niklu a cínu a katoda je vytvořena z polyanilinu. Jakožto vodič je použit polyetylenoxid (PEO), který rovněž izoluje jednotlivá nanovlákna. Cirkulaci proudu zajišťují ve vláknech hliník a měď (viz str. 23, grafika dole). V současnosti pracují vývojáři na zdokonalení stability baterie, protože dnešní prototypy akumulátorů tohoto typu ztrácejí schopnost uchovávání energie již po dvaceti nabíjecích cyklech.

Průhledné baterie pro nové typy zařízení

Nejenže se neustále zvyšuje výkon akumulátorů, jejich velikost a flexibilita, ale vývoj směřuje i k vylepšení jejich vzhledu. Baterie nejsou žádné krásky, což nevadí v případě, že jsou ukryty někde uvnitř šasi notebooku či smartphonu. Situace se ale změní v okamžiku, kdy se na trhu objeví průhledná elektronická zařízení. Vývojové týmy dlouhodobě pracují na přípravě prototypů transparentních displejů a průhledných tabletů, které bude možné svinout jako roli papíru. Výzkumný tým laboratoře SLAC National Accelerator Laboratory z kalifornské Standfordovy univerzity vyrobil první prototyp průhledné lithiumiontové baterie.
Jelikož žádný z používaných materiálů není doopravdy průhledný, nebo dokonce neviditelný, snaží se vývojáři sestavit baterie z co nejmenších komponent. Za tímto účelem mají elektrody podobu síťové mřížky tvořené drátky o tloušťce 35 mikrometrů (viz ilustrace vlevo nahoře). Vtip spočívá v tom je, že komponenty menší než 50 mikrometrů nejsou zaznamenatelné pouhým okem.
Základním materiálem takových baterií je polydimetylsiloxan (PDMS), což je silikonový polymer používaný mimo jiné v kosmetickém průmyslu nebo pro výrobu tzv. „inteligentní plastelíny“. Vědci počítají s tím, že baterie z PDMS bude o 60 % průhlednější a vysoce ohebná, a to i v případě, že bude pro dosažení vyšší kapacity složena z různých vrstev. Možnost vrstvení je důležitá, protože v současnosti má PDMS baterie pouze poloviční výkon než baterie lithiumiontová. Výhodou ale je, že přes poměrně složitý výrobní proces budou výrobní náklady stejné jako u lithiumiontových baterií.

Upgrade Wi­Fi prodlužuje výdrž baterie

Výzkum se zaměřuje nejen na vývoj nových typů baterií, ale i na vylepšování energeticky úsporných technologií. Jedním z nejžravějších konzumentů energie v mobilních zařízeních je Wi­Fi adaptér. Na Duke University v americkém Durhamu vynalezli způsob, jakým zdvojnásobit kapacitu baterie. Bezdrátové připojení spotřebovává množství energie hlavně v prostředí, kde je připojeno větší množství zařízení, která mezi sebou leckdy dlouhodobě „bojují“ o datový přenos. Technologie „SleepWell“ zajišťuje, aby jednotlivá zařízení komunikovala nejen pouze s routerem, ale také navzájem mezi sebou. Jednotlivá zařízení neustále sledují provoz ve Wi­Fi síti, a pokud nějaké zařízení přenáší data, ostatní klienti se odmlčí. V případě paralelního přenosu jsou data distribuována v malých paketech, takže přenosová kapacita sítě je rovnoměrně rozložena mezi všechna potřebná zařízení (viz obr. vlevo). Tento princip je vhodný hlavně pro vytížené bezdrátové sítě, avšak uživatelům, kteří Wi­Fi síť příliš nevytěžují, znatelnou úsporu nepřinese.
Vzhledem k tomu, že „SleepWell“ se obejde bez změny stávajících Wi­Fi standardů, může být tato technologie okamžitě využita ve všech zařízeních, stačí jen aktualizovat jejich firmware.

Delší výdrž díky mačkání tlačítek

Dobíjení baterie může mít řadu pozoruhodných podob. Zajímavá a praktická je například technologie, která zajistí dobíjení akumulátorů notebooků, tabletů nebo smartphonů prostřednictvím mačkání tlačítek klávesnice nebo dotyku na displej. Čím intenzivněji pak bude majitel zařízení používat, tím rychleji se bude nabíjet i jeho baterie. Ačkoliv to zní jako paradox, již brzy by to mělo být možné díky speciálním dotykově citlivým fóliím. Myšlenka je to jednoduchá: v okamžiku, kdy bude uživatel notebooku psát na klávesnici, energie doprovázející stisknutí jednotlivých tlačítek by mohla dobíjet baterii (viz ilustrace vpravo). Teoreticky lze tohoto piezoelektrického efektu docílit změnou tvaru křemíkových krystalů. Převedení této teorie do praxe v podobě nanotechnologie je ale velmi složité. Vědcům v australském Royal Melbourne Institute of Technology (RMIT) se podařilo změřit tlak a výsledné napětí a proud pole o velikosti od 10 do 100 nanometrů. Pro srovnání: jedna červená krvinka měří asi 8 400 nanometrů.
Elektrická energie produkovaná stlačováním kláves by mohla prodloužit výdrž akumulátoru až o 10 %. Výzkumníci by rádi využili tuto technologii nejen v mobilních, ale i v medicínských zařízeních, například pro dobíjení kardiostimulátorů prostřednictvím krevního tlaku.
AUTOR@CHIP.CZ

Princip akumulátoru
Schéma a princip baterie jsou téměř vždy stejné, ať už se jedná o klasický lithiumiontový akumulátor, nebo o nabíjecí článek nejnovější technologie.
Energii vytváří ionty lithia, které procházejí elektrolytem od anody ke katodě.

Houbové baterie se dobíjejí rychleji
Díky porézním katodám s velkou povrchovou plochou lze tyto baterie dobít během několika sekund, což je výhodné hlavně pro mobilní telefony. Buňky houbové baterie se vytváří pomocí stlačeného polystyrenu a niklu.

Fluoridiontové baterie: Ideální pro elektromobily
Nový typ akumulátorů slibuje zajistit dostatek energie pro provoz elektromobilů. Trik spočívá v tom, že kovový fluor umožňuje, aby každým atomem procházelo více elektronů.
Fluoridové ionty mají zajistit výrazný nárůst výkonnosti akumulátorů.

Výkon různých typů baterií:
Olověná baterie     90
Ni-Cd baterie     150
Ni-MH baterie     200
Li-Ion baterie     250
Fluoridová baterie     5 000
Benzin     9 000
Výkon ve Wh/l (watthodinách na litr)

Levné mobilní akumulátory z rolí
Tyto gelové baterie lze vyrábět až v desetimetrových pruzích, které lze skládat či řezat do jakéhokoliv tvaru. Základem je elektrolyt ze směsi polymerů, který je zalisován mezi anodu a katodu. Akumulátor není hořlavý a díky výrobní technologii je levnější než běžné současné baterie.

Karoserie poslouží i jako baterie
Karoserie elektromobilů by mohly být tvořeny kombinací uhlíkových vláken a superkondenzátorů, díky čemuž by mohly posloužit jako akumulátor. Elektromobil by díky této přídavné baterii mohl zvýšit dojezdovou vzdálenost o 130 km.

Elektrika z čerpací stanice
Redoxní palivové články jsou vybaveny dvěma nádržemi s tekutým elektrolytem, který dokáže dobít vybitý akumulátor. Plnění nádrží lze provádět jak doma, tak na speciální čerpací stanici. Obě nádrže s elektrolytem se naplňují současně a pod tlakem, takže čerpání elektrické energie proběhne během několika minut.

Nanobaterie uvnitř těla
Tato baterie je sotva viditelná lidským okem. Každý z jednotlivých nanovodičů tvořených anodou a katodou má tloušťku pouhých 150 nanometrů. Celá baterie je tlustá pohých 50 000 nanometrů, což je polovina tlouštky lidského vlasu.

Průhledné silikonové baterie
Díky mřížkované struktuře jsou tyto baterie průhledné a ohebné a hodí se tak pro zcela nové typy zařízení, jako jsou přístroje s průhlednými OLED displeji. Základem je silikonový polymer PDMS, který se používá například v kosmetickém průmyslu.

Inteligentní wi-fi šetří energii
Díky optimalizaci prostřednictvím technologie „SleepWell“ lze zdvojnásobit výdrž akumulátorů mobilních Wi­Fi zařízení. Tato technologie brání klientským zařízením, aby simultánně žádala o přenos paketových dat. Router tak posílá data střídavě na jednotlivá zařízení, a pokud ke klientu nesměřují žádná data, je uveden do spánkového režimu.

Dobíjení baterie stiskem kláves
Piezoelektrická fólie převádí mechanickou energii na energii elektrickou. Čím intenzivněji pracuje uživatel s klávesnicí, tím rychleji se dobíjí baterie. Akumulátor je ale i tak třeba dobíjet ze sítě, protože tato technologie prodlouží výdrž jen asi o 10 %.


NEJDŮLEŽITĚJŠÍ RADY PRO PRÁCI S LITHIUMIONTOVÝMI BATERIEMI
O baterii je důležité se dobře starat a udržovat ji v co nejlepší formě. Chip vám poradí, jak vybrat co nejlepší baterii a jak se o ni postarat, a prozradíme vám i několik triků, které vám mohou ušetřit peníze.

Výběr správné baterie
Existuje zažitý mýtus, že akumulátor déle vydrží po několikanásobném nabití. Není to ale pravda. Baterie se musí správně sžít se zařízením, takže po několika nabitích se jen zlepšuje kalibrace a zpřesňuje se údaj o její kapacitě. Pokud by kalibrace nefungovala, baterie se může jevit jako prázdná, nebo dokonce vadná, a přesto v reálném provozu vydrží i na několik hodin provozu notebooku.
Nejlepší způsob kalibrace spočívá v úplném nabití akumulátoru, následovném odpojení od napájení a provozu až téměř do naprostého vybití. Pozor, nenechte baterii totálně vybít (viz níže). Kalibraci doporučujeme provádět přibližně jednou za měsíc.
Které baterie je třeba úplně vybít, a které vybíjet nesmíte
Niklmetalhydridové baterie mají tzv. paměťový efekt, který způsobí rychlejší opotřebení a kratší životnost akumulátoru v případě, že jej dostatečně nevybíjíte. U lithiumiontových baterií platí přesný opak. Pokud je úplně vybijete, mohou přijít až o 20 % kapacity, a v nejhorším případě je můžete úplně zničit. Moderní zařízení však obsahují kontrolní systém, který zařízení včas vypne, i když v akumulátoru ještě nějaká energie zbývá.
Ne úplně plné baterie
Nabijeme­li baterii na 100 % její kapacity, při používání indikátor rychle spadne přibližně na 90 %. Může za to správa řízení energie a neznamená to, že máte vadnou baterii. Úplně nabité lithiumiontové baterie by se mohly snadno poškodit, a pokud by do 100% nabitého akumulátoru stále přitékal proud, snižovala by se jeho životnost. Z toho důvodu se správa energie stará o to, aby co nejrychleji spotřebovala několik procent plně nabitého akumulátoru. Po dobití baterie tak indikátor ukazuje 100% nabití, ale již po několika minutách provozu vykazuje indikátor cca 5% pokles energie. Není to chyba, jen zobrazí opravdový stav nabití akumulátoru.
Přebíjením lze akumulátor nabít až na 115 procent
Plně nabitou baterii (tedy baterii, která indikuje 100% nabití) lze pomocí nárazového dobíjení (přebíjení) dobít ještě o dalších 10 až 15 procent. Trik spočívá v tom, že jakmile smartphone nahlásí, že je plně dobitý, můžete jej na chvíli odpojit od nabíječky a pak jej do ní vrátit. Zopakujete­li tento proces několikrát, navýšíte i kapacitu uložené energie. Proti tomuto způsobu dobíjení vás důrazně varujeme. Časté přebíjení ničí buňky akumulátoru a snižuje jeho kapacitu i životnost.
Rozdíl mezi dobíjením a nabíjecím cyklem
Životnost baterie se běžně udává počtem jejích nabíjecích cyklů. U klasických lithiumiontových akumulátorů je to přibližně 1 000 nabíjecích cyklů. To ale neznamená, že baterii můžete dobít jen 1 000x, protože dobíjení je něco jiného než nabíjecí cyklus. Dobijete­li mobil dvakrát ze stavu 50 % baterie na maximum, dobíjeli jste jej sice dvakrát, ale provedli jste přitom jen jeden nabíjecí cyklus. Nabíjecí cyklus odpovídá plnému nabití a vybití akumulátoru.
Chlad prodlužuje životnost akumulátoru
Není­li Li­Iom akumulátor delší dobu používán, snižuje se jeho životnost. Pokud byste chtěli jeho životnost prodloužit, doporučujme jej uložit při teplotě 15 °C při přibližně 40% nabití. Baterii je třeba čas od času trochu dobít, aby nedošlo k jejímu naprostému vybití.


Foto popis| Kladný pól, Elektroda (anoda), Separátor a elektrolyt, Elektroda (katoda), Záporný pól
Foto popis| Při výrobě katody je nejprve stlačen polystyren., Prostor mezi kuličkami polystyrenu je zaplněn niklem., Polystyren se po zahřátí vypaří a zůstane pouze porézní niklová mřížka., Nikl je pokryt elektrolytickým materiálem.
Foto popis| Kov, Elektrolyt, Kovový fluor, Fluoridové ionty, Anoda, Katoda
Foto popis| Elektrolyt ze směsi polymerů, Anodová role, Hotový laminát, Katodová role, Gelové baterie představují již vyzkoušenou technologii a lze je okamžitě uvést na trh.
Foto popis| Uhlíková vlákna, Polymerový gel a skelná vlákna, Uhlíková vlákna, Karoserii vytvořenou ze směsi karbonových vláken a gelového polymeru bude možné nabíjet jako jakoukoliv jinou baterii.
Foto popis| Membrána, Elektroda, Elektroda, Buňka, Elektrolyt, Elektrolyt, Čerpadlo, Čerpadlo, Redoxní baterie mohou mít všemožné využití, od velkých systémů (vlevo) po mobilní jednotky.
Foto popis| Anoda (nikl/cín) Katoda (polyanilin), Měď, 50 000 nm, Polyethylenoxid, Hliník, Tloušťka nanobaterie v porovnání s lidským vlasem. V budoucnu budou nanobaterie pohánět nanoroboty nasazené do krevního oběhu., 100 000 nm, 50 000 nm
Foto popis| Elektrody, Separátor a elektrolyt, Laboratorní prototyp: Průhledný akumulátor je určen pro nový typ mobilních zařízení, jako jsou průhledné tablety nebo smartphony., Baterie
Foto popis| V okamžiku, kdy jeden klient přijímá data přes Wi­Fi, druhý klient se přepíná do spánkového režimu a šetří energií.
Foto popis| Ochranná vrstva displeje, LCD panel, Dobíjecí fólie, Akumulátor

 










Komerční sdělení