Sociální sítě a privátní messengery zrychlují masovou komunikaci. To z nich však také dělá živnou půdu pro šikanu a nenávist. Mluvíme tu o projevech kyberšikany, označované také výrazy cybermobbing nebo cyberbullying. Vzhledem k tomu, že ke kontrole záplavy informací lidský dohled už dávno nestačí, spoléhá stále více bezpečnostních společností a provozovatelů těchto platforem na ochranu svých uživatelů pomocí umělé inteligence. Jejich systémy pro rozpoznávání obrazů, hlasu a textu monitorují chaty, příspěvky i živé přenosy v reálném čase a spustí poplach, když se konverzace vymkne z rukou či když se nenávistné zprávy šíří napříč texty nebo obrázky.
Neklademe ale v umělou inteligenci přílišnou důvěru? Víme, kam až by mohla algoritmická kontrola vést? Článek v prosincovém Chipu se těmito problémy zabývá hlouběji. V prodeji od 20.11.
video