Tělo v nové gravitaci
Na Marsu je gravitace přibližně třetinová oproti Zemi. Astronauti by se tak po příletu cítili lehčí, klouby a kosti by nebyly tolik zatěžované, což se může krátkodobě jevit jako výhoda. Jenže dlouhodobý pobyt znamená riziko – kosti by začaly řídnout, svaly ochabovat a páteř by se protáhla.
Už tříletý pobyt podle výzkumu Stanfordské univerzity může vést ke ztrátě až třetiny hustoty kostní tkáně. Lidé by sice vyrostli do výšky, ale zároveň by je ohrožovala osteoporóza.
Jak by se změnil vzhled „Marťanů“
Nižší gravitace a odlišné rozložení tělesných tekutin by způsobily, že obličej by působil oteklým dojmem a kůže by postupně bledla. Slabší svaly by navíc znamenaly i méně inzulinových receptorů, což by mohlo zvýšit riziko vzniku diabetu druhého typu.
Dlouhodobě by se tak kolonisté na Marsu stávali náchylnějšími nejen k úbytku kostní hmoty, ale i k metabolickým onemocněním.

Extrémní proměna během jedné generace?
Podle některých modelů by se lidská těla během několika desetiletí mohla dramaticky změnit. Za 50 let pobytu na Marsu by postava člověka mohla narůst o desítky centimetrů a hlava by byla větší, aby pojala změněnou strukturu mozku a oběhového systému. To už je scénář připomínající science fiction – jenže vychází z reálných biologických principů.
Výzvy i možnosti
Zda se někdy lidé skutečně usadí na Marsu, zůstává otázkou budoucnosti. Každopádně vědecké poznatky ukazují, že kolonizace nebude jen o stavbě obytných modulů a pěstování potravin, ale také o hledání způsobů, jak ochránit lidské tělo před radikálními změnami.
Bez pokročilé medicíny, podpory gravitace pomocí umělého prostředí a důsledného monitoringu zdraví by se Mars mohl stát spíš planetou deformací než novým domovem.
Zdroj: NASA, The Sun, Astronomy.com