Mosaic by letos oslavil dvacetiny

WWW – co s tím?

Dva spolužáci z University of Illinois Marc Andreessen a Eric Bina se intenzivně zajímali o novou technologii, která byla počátkem devadesátých let ještě v plenkách. Jmenovala se WorldWideWeb a jednalo se o systém vzájemně provázaných hypertextových odkazů. Myšlenka celého systému tkvěla ve veřejné přístupnosti a shromažďování informací distribuovanou skrze síť internet.

Jméno WorldWideWeb nesla i aplikace, která v tomto rozhraní umožňovala pohyb. Její prostředí bychom dnes jen těžko označili jako user friendly, nicméně v době, kdy se odezva a rychlost internetu daly měřit leda kalendářem a připojení k síti bylo spíše akademickou záležitostí, to málokomu vadilo. Ale prostor tu byl a chytli se ho právě pánové Andreessen a Bina.

Jednoduché a převratné rozhraní

Na americké akademické půdě vznikla spousta výjimečných projektů a tou illinoiskou půdou prošla spousta zajímavých lidí. Držitelé Pulitzerovy i Nobelovy ceny, známí hráči NFL, playmate Dianne Chandler, ale i kapacity IT – spoluzakladatel PayPal Max Levichin, jeden z tvůrců YouTube Steve Chan a právě dva výše zmínění spolužáci.

Na konci roku 1992 v laboratořích National Center for Supercomputing Applications tráví studenti nejeden večer a vytváří koncept prohlížeče, který zvládne HTML, obrázky, videa QuickTime nebo MPEG, ale zároveň se bude snadno a intuitivně ovládat. To se daří a v březnu 1993 spatřuje světlo světa NCSA Mosaic 1.0 pro platformu UNIX. Ještě v témže roce si Mosaic mohou užít i uživatelé Windows a Mac Intosh.

Bye, jdeme dělat Netscape

Po ukončení studia v roce 1993 se Marc Andreesen a Eric Bina ještě s několika dalšími spolužáky, kteří v internetu vidí budoucnost, odjíždí do Kalifornie. Svou společnost Mosaic Communications Systems přejmenovávají na Netscape Communication, jako vstřícný krok vůči univerzitě, které tak zůstává licence a brand. Kód od ní posléze kupuje Microsoft a použije jej při vývoji Internetu Explorer.

Díky Netscapu se Bina a především Andreesen dostali do veřejného povědomí, druhý jmenovaný dokonce i na obálku legendárního časopisu Time.