Evropská digitální iluze: Soběstačnost na papíře, závislost v realitě
Na papíře to vypadá docela dobře. Evropa se dlouhodobě snaží být soběstačnější v oblastech, jakými jsou umělá inteligence, cloudové služby, čipy nebo software.
Jenže když se podíváme blíž, zjistíme, že velká část infrastruktury, na které evropské firmy, úřady i výzkum stojí, je řízená ze zahraničí. A pokud ne, pak je přinejmeším závislá na globálních dodavatelských řetězcích.
Mohlo by vás zajímat
Magnety, bez kterých elektrická auta nepojedou! Čína drží klíč k budoucnosti (a nenechá si ho vzít)
Elektromobilita
Proč čísla klamou
Na první pohled to vypadá, že Evropa má v digitálním byznysu navrch – třeba v roce 2024 vykázala přebytek kolem 145 miliard dolarů. Jenže tenhle obrázek trochu klame. A velkou roli v tom hraje Irsko.
Právě tam totiž sídlí evropské centrály řady amerických technologických gigantů. Kvůli tomu se velká část jejich aktivit počítá jako „evropský export“. Ve skutečnosti se ale klíčová rozhodnutí dělají jinde – a stejně tak tam vzniká i podstatná část skutečné hodnoty. Výsledkem je zkreslený obrázek: Evropa působí digitálně silnější, než jaká je realita.
Když se Irsko ze statistik odečte, přebytek se rychle změní na výrazný deficit. V letech 2022–2024 by šlo dokonce o více než minus 350 miliard dolarů. To už není detail, ale zásadní ekonomický problém.
Zdroj: TechInsights
Závislost na Číně
Druhá slabina se týká hardwaru. V oblasti digitálních zařízení Evropa totiž mnohem víc dováží, než by sama vyvážela – a velká část tohoto importu pochází z Číny.
Konkrétně mezi lety 2020 a 2023 připadlo 76 % deficitu v oblasti ICT zboží právě na asijskou velmoc. Evropské firmy za čínské technologie zaplatily o stovky miliard dolarů víc, než jaká byla celková hodnota jejich vývozu.
Výsledkem je nepříjemná situace: Evropa je „sevřená“ mezi dvěma digitálními velmocemi – Amerikou (přes Irsko) a Čínou.
Mohlo by vás zajímat
Proč na tom záleží
Digitální závislost není jen teoretická hrozba z učebnic – na Evropu dopadá zcela reálně. Vidíme to na narušených dodavatelských řetězcích, větší zranitelnosti během politických krizí i na tom, jak těžko se v současné situaci plánuje jakákoliv průmyslová strategie. To vše ve výsledku evropský region oslabuje a bere technologickou i ekonomickou svobodu.
Problém je hlavně v tom, že když software nebo čipy kupujeme v podstatě jen v zahraničí, Evropa přestává mít situaci pod kontrolou. Místo abychom si o svém technologickém směřování rozhodovali sami, stáváme se spíše diváky, kteří musí přijmout pravidla někoho jiného.
Mohlo by vás zajímat
Evropané se odklánějí od amerických technologických služeb. Jaké našli vlastní bezpečné alternativy?
Novinky
Digitální suverenita? Evropa zatím jen dohání realitu
Aby se podařilo rychle zvrátit současný nepříliš příznivý trend, odborníci navrhují několik kroků: posílit vlastní průmyslovou základnu, u klíčových technologií omezit závislost na Číně, místo izolace rozvíjet nová technologická partnerství a srozumitelněji vysvětlovat, proč je „digitální suverenita“ tak důležitá.
Evropa si myslí, že je v digitální ekonomice mnohem silnější, než jak tomu reálně je. Část tohoto dojmu spoluvytváří Irsko, jakožto základna amerických firem. Zároveň je ale kontinent výrazně závislý na čínském hardwaru.
A právě tato kombinace činí v globální digitální hře z evropského regionu velmi zranitelného aktéra.
Zdroj: Smart Up News
5 foto
