Evropa může ušetřit stovky miliard: koordinované plánování sítí je klíčem k odolné energetice budoucnosti
Elektrické sítě mnoha evropských států čelí velkým výzvám, protože musí být rozšířeny v souvislosti s energetickou transformací a změnami v energetickém systému. To s sebou nese značné náklady. Koordinované plánování sítí mezi jednotlivými zeměmi by však mohlo náklady nejen snížit, ale také vytvořit odolnější energetický systém.
Analýza, kterou provedl institut Fraunhofer-IEG našich západních sousedů, ukázala, že díky integrovanému plánování infrastruktury a optimalizaci investic by bylo možné v období od roku 2030 do roku 2050 snížit celkové náklady energetického systému o více než 560 miliard eur.
Mohlo by vás zajímat
Stačí změnit pohled na energetickou soustavu
Úspory vyplývají z efektivnějšího využití investic. Ty by měly být cíleně nasazeny tam, kde přinesou největší užitek. Kromě toho by se snížila potřeba rezervních elektráren, čímž by se úspory mohly zvýšit až na celkových 750 miliard eur. Klíčem k těmto masivním úsporám je ale změna přístupu. Místo odděleného plánování sítí pro elektřinu, plyn nebo vodík je třeba nahlížet na energetickou soustavu jako na jeden propojený celek. Tento závěr přináší podrobná analýza zpracovaná prestižními Fraunhoferovými instituty ve spolupráci s předními konzultačními firmami.
Studie je založena na komplexním modelování energetického systému a poskytuje doporučení pro robustnější plánování infrastruktury na cestě ke klimatické neutralitě. Probíhá v předstihu před zveřejněním „Grids Package“ – balíčků opatření –, na kterých pracuje Evropské komise.
Výzkumníci vysvětlili, že pro dosažení komplexní optimalizace spojili různé zdroje energie a geografické úrovně. Tím se projevila možná propojení mezi sektory, ale také možnosti dosažení vyšší efektivity. To je při roztříštěném plánování často opomíjí.
Zdroj: Bannana Image (vygenerováno pomocí nástroje AI)
Experti zkoumali čtyři scénáře
V rámci studie byly analyzovány čtyři scénáře, přičemž byly zohledněny varianty „mezisektorové versus sektorové“ a „evropská optimalizace versus národní orientace“. Výsledky ukazují, že společné plánování by mohlo snížit potřebu výrobních kapacit a technologií pro propojení sektorů.
Podle vědců by integrovaný scénář vyžadoval o 505 gigawattů méně rezervní kapacity, stejně jako o 15 procent méně výkonu větrných elektráren na pevnině a o 9 procent méně výkonu elektrolýzy vodíku ve srovnání s přístupem více zaměřeným na národní úroveň. Všechny scénáře poukazují na zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, přičemž by zároveň měla být upřednostněna investice do elektrické sítě. Studie je podle vědců založena na konzervativních předpokladech ohledně budoucí poptávky po elektřině.
Zdroj: PV-magazine, Agora
