Historické vylodění bez vojáků: Ukrajinci vyslali bezpilotní člun s pozemním robotem na nepřátelské území

Nástup umělé inteligence, autonomních strojů a dalších moderních technologií významně proměňuje dosud zažité představy o válečných konfliktech. Drony a roboti nahrazují drahou munici i lidskou sílu přímo v první linii. Nyní se ukrajinská armáda pochlubila, že překonala další milník. 

Při utajované operaci ze 13. července 2026 provedla 123. brigáda teritoriální obrany dálkově řízený boj a zkombinovala dvě bezposádkové technologie. Rychlé bezpilotní plavidlo (USV) přepravilo přes vlny Černého moře ozbrojeného pozemního robota (UGV) a vysadilo ho přímo na pláži okupované Kinburnské kosy, napsalo ukrajinské médium United 24.

Podle něj klíčový moment nastal ihned po přistání, kdy stroj okamžitě sjel na pevnou zem a byl připravený k manévrování i střelbě. Vylodění připomínající akce z druhé světové války v Normandii ale proběhlo bez nutnosti nasadit živou sílu. Místo toho k rizikovému pobřeží přicestoval bojový robot.

Operace, která mění pravidla průniku na okupované pobřeží

Podle prohlášení zástupců ukrajinské armády je tato operace vůbec prvním zdokumentovaným případem na světě, kdy vojsko v reálném boji propojilo námořní a pozemní drony do jedné koordinované mise. Celou akci na dálku řídili operátoři pod přímým dohledem velitele brigády plukovníka Oleha Makuchy a majora Denyse Hipika, který vede prapor bezposádkových systémů, uvedl Defence Blog. 

Propojením obou moderních platforem se vojákům podařilo vyřešit dosud největší slabinu malých pozemních robotů. Tou je především jejich omezený dojezd a neschopnost překonávat hlubokou vodu.

Ačkoliv armáda kvůli utajení přesný typ pozemního stroje nepopsala, analýza zveřejněných záběrů ukazuje na ukrajinský bezposádkový systém Rys od vývojářů ze společnosti Roboneers. V tomto případě nešlo o žádného doručovacího kurýra, ale o ostrou bojovou verzi osazenou dálkově ovládaným kulometem PKT. 

Rys je mezi vojáky známý svou univerzálností, kdy lze stejný robustní podvozek během chvíle přestavět z transportéru raněných na dálkově odpalovaný minomet nebo zbraňovou stanici pro palebnou podporu.

Proč velitelé poslali stroje na nebezpečnou pláž?

Kinburnská kosa je písečný výběžek na jihu Ukrajiny a nachází se v místech, kde řeka Dněpr ústí do Černého moře. Tato oblast je pod neustálým dohledem ruských průzkumných dronů a v dosahu dělostřelectva, což v případě sázky na tradiční lidský výsadek dělá z možného útoku téměř sebevražednou misi. 

Poslat do této zóny stroje tak eliminuje obrovské ztráty na životech vlastních lidí v prvních vlnách útoku.

Přesto první demonstrace využití moderních technologií stále naráží na své limity. Bezposádkové systémy jsou extrémně závislé na stabilním rádiovém signálu a satelitním spojení, které se Rusové snaží v oblasti neustále rušit pomocí systémů elektronického boje.

Každý metr postupu robota po otevřené pláži navíc znamená vysoké riziko, že ho odhalí nepřátelská termovize a zničí ho dělostřelecký granát dřív, než stihne provést jakýkoliv úkol.

Úspěšný výsadek ale potvrzuje současný trend a proměnu moderního bojiště. Nejen ukrajinské síly, ale také ruská armáda zkouší na některých částech fronty pozemní roboty. 

Nová éra s bojovými roboty už začala

Ukrajinská média v tomto ohledu připomínají misi 115. mechanizované brigády, která s pomocí UGV zaútočila na zákopy v Charkovské oblasti. Kombinace mořského a suchozemského dronu ale dokazuje, že na frontě začíná éra, kdy stroje různých domén spolupracují a přebírají ty nejnebezpečnější úkoly přímo v první linii.

O vzniku experimentální jednotky s roboty a bezpilotními letouny uvažuje i česká armáda. Premiér Andrej Babiš v květnu vnesl do veřejné debaty o modernizaci armády poměrně ambiciózní příslib. Ministerstvo obrany plánuje vytvoření samostatného praporu robotů.

Nejde přitom jen o nákup techniky, ale o hlubokou transformaci tuzemských ozbrojených sil, při níž mají stroje převzít nejrizikovější úkoly přímo na frontové linii a šetřit tak lidské životy.

Zdroj: Defence Blog, United 24 Media