Trojzubec: Ukrajina vyvíjí laserovou zbraň řízenou umělou inteligencí, která zničí drony za pár sekund

Od státního znaku k bojové zbrani

Tryzub, tedy trojzubec, je starobylý symbol, který Ukrajina používá jako státní znak. Inženýři ze společnosti Celebra Tech si ho vybrali jako název pro svůj laserový systém protidronové obrany. Není to náhoda: jde o zbraň, která má být jednou z opor obrany ukrajinských sil.

Jeho vývoj začal už v roce 2025. V prosinci téhož roku se o systému poprvé veřejně zmínil Vadym Sucharevskyj, tehdy velitel Sil bezpilotních systémů ukrajinské armády. Od té doby Celebra Tech postoupila od počátečního konceptu k plně funkčnímu bojovému prototypu. V květnu 2026 firma oznámila, že Tryzub vstupuje do finální fáze testování. Na projektu v současnosti pracuje přibližně 15 lidí. Firma je financována z vlastních prostředků, bez státní dotace.

Co Tryzub údajně dokáže?

Tryzub je namontován na přívěsu, takže je mobilní. Lze ho rychle přemístit tam, kde je aktuálně potřeba. Systém kombinuje vysokoenergetický laser, optické zaměřování, radarové propojení a automatické sledování cílů řízené umělou inteligencí.

Dosah se liší podle typu cíle:

• FPV drony (malé, rychlé a manévrovatelné): efektivní zásah do vzdálenosti 800–900 metrů
• Průzkumné drony: zásah až na 1 500 metrů
• Drony typu Shahed: zásah až na 5 kilometrů. Testování stále probíhá

Shahed jsou větší, pomalejší kamikadze drony íránské konstrukce, které Rusko hromadně používá k útokům na ukrajinskou infrastrukturu. Právě schopnost zachytit je z velké vzdálenosti je jedním z hlavních cílů celého projektu.

Systém byl také testován na cílech o průměru 17 až 33 centimetrů. Laser prokázal účinnost proti elektronice, optice i konstrukčním prvkům, jako jsou nosné plochy křídel.

Umělá inteligence jako mozek zbraně

Laserová zbraň má zásadní technické omezení: aby byl zásah účinný, musí paprsek zůstat na cíli po dobu několika sekund. U rychle se pohybujícího dronu je to prakticky nemožné zvládnout ručně.

Právě proto je klíčem k fungování Tryzubu využití umělé inteligence. Systém samostatně identifikuje cíl, zahájí jeho sledování a udržuje laser zaměřený i při manévrování dronu. Operátor se tak může soustředit na řízení celkové situace, nikoli na manuální sledování cíle.

Radar systém doplňuje. Detekuje přilétající hrozby na větší vzdálenost, než kam dosáhne samotná optika. Díky tomu se Tryzub může natočit správným směrem dříve, než dron vstoupí do dosahu laseru. A celková reakce je pak mnohem rychlejší. Dřívější verze systému z dubna 2025 ještě používala manuální ovládání joystickem. Aktuální verze toto omezení překonala automatizovaným sledováním, a to je zásadní krok vpřed.

Proč je to ekonomicky zajímavé

Moderní vzdušná obrana stojí obrovské peníze. Raketa Patriot PAC-3 vychází přibližně na 70–90 milionů korun za kus. Rakety systému IRIS-T se pohybují okolo 10 milionů korun, střely NASAMS/AIM-120 pak 23–35 milionů korun.

Oproti tomu stojí dron Shahed Rusko odhadem 460 000 až 1 150 000 korun. Sestřelit ho raketou za desítky milionů nedává ekonomicky smysl.

Laser je poháněn elektřinou. Každý „výstřel“ stojí v podstatě jen cenu spotřebované energie. Tedy zlomek nákladů na jakékoli střelivo. Zásobník se nevyprázdní. Při opakovaných vlnách dronových útoků, které Rusko na Ukrajinu posílá třeba několikrát týdně, je to zásadní výhoda.

Pro srovnání: britský laserový systém DragonFire je oceněn přibližně na 3,6 miliardy korun. Cena Tryzubu nebyla zveřejněna, ale výrobce tvrdí, že bude výrazně nižší než zahraniční alternativy.

Nejen ničení, ale také rušení

Tryzub toho umí víc než jen fyzicky zničit dron. Při testech laser také okamžitě oslepil kameru FPV dronu. Takový dron se stává neovladatelným. Operátor ztratí obraz i kontrolu.

Jde o tzv. nekinetický zásah. Dron není fyzicky zničen, ale je vyřazen z provozu. V kombinaci s fyzickým ničením větších cílů to dává systému dvojí schopnost a rozšiřuje škálu situací, ve kterých může být nasazen.

Tryzub je postavený na přívěsu, který lze rychle přemístit. Systém lze nasadit k ochraně kritické infrastruktury, vojenských pozic nebo průmyslových objektů a po zásahu ho přesunout jinam. Výrobce zmiňuje i možnost integrace do soukromých systémů protivzdušné obrany pro ochranu elektráren, logistických uzlů nebo jiných strategicky důležitých podniků.

Co ještě nevíme

Celebra Tech nezveřejnila výkon laseru, kapacitu napájení ani konstrukční řešení chlazení. To jsou přitom kritické parametry: silný laser produkuje velké teplo a bez efektivního chlazení nemůže střílet nepřetržitě.

Navíc platí základní fyzikální omezení. Mlha, déšť, kouř a prach účinnost laseru snižují. V bojových podmínkách, kde terén a ovzduší nejsou ideální, může být reálný dosah nižší, než udávají testovací hodnoty za příznivých podmínek.

Termín nasazení do aktivní služby zatím nebyl stanoven. Celebra Tech říká, že systém bude připraven k sériové výrobě po dokončení zkoušek.

Pokud Tryzub splní, co slibuje, půjde o jeden z mála laserových protidronových systémů na světě nasazených v reálném konfliktu. Ukrajinští inženýři ho vyvíjeli pod tlakem skutečné války. A to je zkušenost, kterou žádná laboratoř nenahradí. Výrobce naznačuje i možné využití po případném ukončení konfliktu: přesný výkonný laser se nabízí také pro odminování, kde je přesnost klíčová a fyzický kontakt s minou nebezpečný.

Zdroj: Euromaidan Press, militarnyi, Tomshardware, Celebra.tech, RBC, Interesting engineering