Bezpečnostní výzkumník a vývojář Andy Nguyen se už roky věnuje prolamování herní konzole PlayStation. Nyní zveřejnil řešení PS5-Linux, díky které můžete z vybraných verzích oblíbené herní konzole udělat plnohodnotný stroj s Linuxem. Díky tomu na něm rozjedete i hry ze Steamu. Výrazně si tak rozšiřujete možnosti, jaké tituly si zahrát na jinak uzavřeném herním zařízení
Jak na Playstation 5 s funkčním Linuxem?
Nejde ale o univerzální řešení pro každého uživatele. Loader PS5-Linux funguje pouze na původním modelu PlayStationu 5 z roku 2020, který je označovaný jako PS5 Phat. Zároveň je tu požadavek na starší řadu firmwaru ve verzi 3.xx nebo 4.xx.
Mohlo by vás zajímat
Experimenty na PlayStationu? Zapomeňte na tuhé plasty, tenhle ovladač můžete mačkat jako plastelínu
Novější verze mají využívanou zranitelnost softwaru opravenou. Velkou roli hraje i úložiště. Interní M.2 SSD v PlayStation 5 je možné využít jako linuxový oddíl pouze na firmwarech 4.00–4.51. Na jiných verzích musíte načíst systém z externího média, což celý proces komplikuje.
Přesto se projekt PS5-Linux šíří velmi rychle a komunita ho okamžitě začala testovat. První zkušenosti uživatelů ukazují, že nejde jen o experiment, ale o funkční řešení, které z konzole vytěží mnohem víc, než japonský výrobce původně zamýšlel.
Je ale nutné počítat s několika konkrétními podmínkami a omezeními.
Linux odemyká plný potenciál konzole
PlayStation 5 s Linuxem se chová jako běžný počítač s 8jádrovým procesorem (16 vláken) s frekvencí 3,5 GHz a grafickým čipem běžícím na 2,23 GHz. Tato výbava vystačí na hraní her ze Steamu a poradí si i s emulátory. Nemusíte tak konzoli používat jen na testování, ale ze systému s tučňákem se může stát zajímavá alternativa pro použití na populární herní konzoli.
Z funkcí potěší HDMI výstup v rozlišení až 4K při 60 Hz, podpora USB portů a na kompatibilních firmwarech i možnost využít interní SSD bez zásahu do hlavního úložiště konzole.
Andy Nguyen už dříve ukázal běžící Grand Theft Auto V s ray tracingem a připomněl, že PS5 standardně běží na ProsperoOS vycházejícím z operačního systému FreeBSD.
Nevýhodou zůstává, že nejde o trvalou úpravu. Po každém restartu je nutné exploit spustit znovu a celý proces vyžaduje externí médium s Linuxem (např. Ubuntu), USB síťový adaptér i další vybavení, takže jde spíš o řešení pro technicky zdatnější uživatele, kteří počítají s určitými omezeními i složitější přípravou.