Místo ikonického loga je přivítá tučňák. Francie vyhlásila válku Microsoftu a miliony úředníků přechází na Linux

Konec trpělivosti s americkými technologiemi

Na začátku dubna 2026 vydala francouzská digitální agentura DINUM (Direction Interministérielle du Numérique) přímou a jednoznačnou směrnici: přecházíme z Windows na Linux. Ministr pro veřejnou správu David Amiel to vyjádřil bez okolků. 

„Musíme znovu získat kontrolu nad naším digitálním osudem,“ prohlásil Amiel. Francie musí přestat být závislá na nástrojích, jejichž pravidla, ceny a vývoj neurčuje sama.

Celý přechod se týká 2,5 milionu pracovních stanic francouzské státní správy. DINUM, která sama zaměstnává přibližně 250 lidí, začne jako první – přejde na Linux okamžitě a poslouží jako pilotní projekt pro ostatní. Každé ministerstvo a jemu podřízené instituce musí do podzimu 2026 předložit vlastní plán přechodu. 

Plány přitom nesmí pokrývat jen operační systémy. Směrnice definuje osm kategorií závislostí, které je třeba řešit: pracovní stanice a operační systémy, nástroje pro spolupráci a komunikaci, antivirový software, umělá inteligence, databáze a úložiště, virtualizace a cloudová infrastruktura, síťové vybavení a telekomunikace. Celý přechod má být dokončen nejdříve do roku 2030.

Zatím není jasné, o jakou distribuci půjde. Je to zajímavé, protože francouzská média upozornila na určitou ironii – mnohé velké linuxové distribuce vyvíjejí americké firmy a samotná Linux Foundation sídlí v San Francisku. 

Takže pokud by chtěla Francie jít důsledně cestou „jen evropský software“, výběr se zužuje. Z evropských alternativ se jako kandidáti zmiňují openSUSE (vyvíjený v Německu) a kancelářský balík LibreOffice, který také pochází z EU. V úvahu připadá i Ubuntu.

Kolik to bude stát – a kolik ušetří´

Francouzská vláda nezveřejnila přesný rozpočet. Analytici odhadují, že úplný přechod bude stát v průběhu pěti až sedmi let přibližně 38 až 76 miliard korun (1,5 až 3 miliardy eur), a to po zohlednění nákladů na hardware, vývoj softwaru, školení zaměstnanců a podpůrnou infrastrukturu.

Jenže na druhé misce vah leží úspory, které jsou na základě dosavadních zkušeností velmi reálné. Jen licenční náklady na Microsoft 365 a Windows pro 2,5 milionu uživatelů analytici odhadují na 12,5 až 20 miliard korun ročně (500 až 800 milionů eur). 

Příklad pochází přímo z Francie: tamní četnická policie (Gendarmerie Nationale) přešla na vlastní linuxovou distribuci GendBuntu. K červnu 2024 běžel Linux na více než 103 000 pracovních stanicích, tedy na 97 % celého počítačového parku. Projekt ušetřil každý rok přibližně 50 milionů korun (2 miliony eur) na licencích a snížil celkové náklady na provoz IT o odhadovaných 40 %.

Podobně dopadl přechod v německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko, kde do začátku roku 2026 přešlo na Linux téměř 80 % z 30 000 pracovních stanic a jen na licencích se ušetřilo přibližně 375 milionů korun (15 milionů eur) za jediný rok.

Nejde jen o Windows

Přechod na Linux je nejvýraznější, ale rozhodně ne jediný krok. Francie se do digitální nezávislosti snaží proniknout na více frontách najednou. Od ledna 2026 platí povinnost nahradit Microsoft Teams, Zoom, Webex a Google Meet vlastní platformou Visio – ta je postavena na open source projektu Jitsi a bude nasazena u všech 2,5 milionu úředníků nejpozději do roku 2027. 

Zdravotní pojišťovna CNAM mezitím převádí 80 000 svých zaměstnanců na sadu domácích nástrojů: Tchap pro chat, Visio pro videohovory a France Transfert pro sdílení souborů.

Pro každodenní kancelářskou práci je připraven balík La Suite Numérique – sada nástrojů pro produktivitu vyvinutá přímo DINUM. Celá platforma běží na serverech Outscale, dceřiné firmy Dassault Systèmes, a má certifikaci SecNumCloud od bezpečnostní agentury ANSSI. Do dubna 2026 ji pravidelně používalo přibližně 40 000 úředníků.

Digitální suverenita není v Evropě novinkou, ale příslovečnou poslední kapkou bylo politické chování Trumpovy administrativy. Ta opakovaně ukázala, že americké technologie mohou být použity jako politický nástroj. 

Včetně sankcí, které odřízly konkrétní osoby od bankovních účtů i přístupu k americkým platformám. Pro vlády, jejichž kritická infrastruktura stojí na americkém software, jde o varování, které nelze ignorovat.

Kde jsou úskalí?

Bylo by naivní myslet si, že přechod proběhne hladce. Francouzská státní správa, stejně jako jiné, léta budovala ekosystém aplikací, pracovních postupů a zvyků postavených na Windows. Kompatibilita proprietárního software, přeškolení statisíců zaměstnanců a správa zařízení na Linuxu jsou reálné problémy, které si vyžadují čas a peníze.

Odborníci upozorňují i na konkrétní technická omezení – například vzdálený přístup k plochám přes protokol Wayland, který v Linuxu zatím neumožňuje plnohodnotnou správu bez přítomnosti uživatele u počítače. Pro velké organizace jde o problém, který nemá jednoduché řešení.

Existuje i historické memento – německé město Mnichov se vydalo podobnou cestou s projektem LiMux, ale po více než deseti letech se vrátilo zpět k Windows. Tehdy hlavním důvodem byl právě nedostatek kompatibility. 

Dalším příkladem je švýcarský kanton Solothurn, kde zahájili migraci na Linux v roce 2001 s cílem dokončit ji do roku 2007. Po devíti letech plných problémů, veřejné kritiky a rezignace odpovědného IT pracovníka se projekt zastavil a všechny počítače byly převedeny znovu na Windows. 

Zaměstnanci si dokonce založili vlastní web, kde ventilovali frustraci z toho, že na Linuxu nemohou pořádně pracovat. Analytici přičítají selhání především špatné přípravě, chybějícímu harmonogramu a nedostatečné podpoře ze strany dodavatelů.

Známý je i projekt Wienux, spuštěný v roce 2005. Představoval pokus Vídně o migraci přibližně 16 000 pracovních stanic na open-source platformu postavenou nejdříve na Debianu a později na Kubuntu. Hlavním cílem byla digitální suverenita a úspora licenčních poplatků, přičemž systém využíval upravené prostředí KDE pro minimalizaci šoku z přechodu u koncových uživatelů. I přes počáteční optimismus však projekt nedokázal plošně nahradit zavedený ekosystém a zůstal omezen jen na zlomek plánovaných počítačů.

Hlavními příčinami neúspěchu byla hluboká závislost na aplikacích vázaných na Internet Explorer a kritické problémy s interoperabilitou složitých maker a šablon v MS Office. Město už v roce 2009 zavedlo politiku volného výběru operačního systému, což vedlo k návratu k Windows. Projekt byl oficiálně ukončen v roce 2011 a dnes slouží jako případová studie o rizicích vendor locku a nákladech na transformaci proprietárního softwarového vybavení.

Zdroj: Techcrunch, xda-developers, PC Mag, Techspot