Space Reactor otevírá novou éru jaderného pohonu
NASA nedávno odhalila své nejnovější plány pro americkou národní vesmírnou politiku. Velký zájem způsobila mise Skyfall, jejímž srdcem je ambiciózní plavidlo Space Reactor‑1 (SR‑1) Freedom. Vesmírná agentura o něm mluví jako o vůbec prvním meziplanetárním stroji s jaderným pohonem v historii lidstva.
Pokud vše půjde podle vytyčeného harmonogramu měla by loď zamířit k Marsu nejpozději do konce roku 2028.
NASA is advancing nuclear power and propulsion in space to accomplish President Trump’s national space objectives.
— NASA (@NASA) March 24, 2026
With SR-1 Freedom, launching in 2028, we will demonstrate nuclear electric propulsion and deliver SkyFall helicopters to Mars.
In collaboration with @Energy, these… pic.twitter.com/gkGLs7xiVu
Od rozpadu atomu k aktivnímu štěpení
Z technického pohledu SR‑1 Freedom představuje zásadní odklon od dosavadních zvyklostí. Loď bude využívat plnohodnotný štěpný reaktor, který v principu připomíná ty, jež známe z jaderných elektráren.
Cílem je generovat obrovské množství elektřiny pro vysoce účinné iontové trysky. Tento koncept je známý jako pokročilý nukleární elektrický pohon. Pro NASA jde o obrovský skok oproti klasickým radioizotopovým generátorům, které jen pasivně využívají teplo z rozpadu plutonia.
Hlavní výhoda je zřejmá: loď přestane být závislá na Slunci. Systém bude pracovat stejně efektivně u Marsu jako v temných hlubinách za Jupiterem, kde už solární panely ztrácejí dech.
Šest vrtulníků Skyfall: Co budou u Marsu dělat?
SR‑1 Freedom je zajímavá ještě z jednoho hlediska. Až dorazí ke svému cíli, kterým je rudá planeta, tak vypustí náklad. Pro misi Skyfall ho tvoří šestice autonomních vrtulníků vycházejících z konstrukce populárního Ingenuity, jenž před pěti lety společně s vozítkem Perseverance zkoumal jezero na Marsu.
Každý z nich bude schopný operovat samostatně a jejich úkolem je sbírat data a vytvořit detailní mapy marsovského povrchu.
Nejde však jen o vědecké snímkování. Létající průzkumníci mají za úkol fyzicky prověřit a vybrat konkrétní lokality, kde by v budoucnu mohli bezpečně přistát první lidé. NASA tak dává najevo, že neplánuje pouhou „návštěvu“, ale systematicky připravuje půdu pro první lidskou stopu v marsovském prachu.
Cesta k trvalé přítomnosti ve vesmíru
Kromě samotného letu má mise SR‑1 Freedom prošlapat cestu pro ostré nasazení jaderného hardwaru ve vesmíru. Na tom chce NASA spolupracovat s americkým ministerstvem energetiky (DOE).
Mise tak pomůže vytvořit legislativní a bezpečnostní pravidla pro starty nukleárních technologií. Zároveň má jít o hybnou sílu pro celý průmysl, aby systémy založené na nukleární technologii dokázal vyrábět sériově.
NASA projekt vnímá jako základní stavební kámen pro dlouhodobý průzkum hlubokého vesmíru, který nás má definitivně dovést dál než jen na oběžnou dráhu Měsíce.