Rychlostní pasti
Staveniště na brennerské dálnici v rakouském Tyrolsku vedlo k rekordu v počtu pokut za překročení rychlosti. Během renovace tunelu Schönberg tam platila po dobu více než jednoho a půl roku rychlostní omezení 40 nebo 60 km/h. Jízdní pruhy byly výrazně zúžené a radarová past se spouštěla hodně často. Celkem bylo za rok a půl, až do poloviny listopadu, na hlavní silnici do Itálie zaznamenáno 177 000 překročení rychlosti – hodně z nich se týkalo zahraničních řidičů. Ti němečtí ale většinou tyto pokuty neplatí. A často ani nemusí. Na rozdíl od těch českých.
Mohlo by vás zajímat
Pokuta z Rakouska: Raději zaplaťte
Rozdílný přístup Němců a Čechů k dopravním pokutám z Rakouska je způsoben odlišnými právními předpisy. V Rakousku a v Česku platí odpovědnost provozovatele vozidla: rozhodující je, komu auto patří. V Německu naopak záleží na tom, kdo vozidlo skutečně řídil. A jelikož mnoho rakouských radarů fotografuje vozy zezadu, není na snímcích často možné řidiče rozpoznat. Bez jednoznačného důkazu nelze v Německu pokutu vymáhat. Navíc podle německého práva nikdo není povinen usvědčovat sebe ani své příbuzné.
Naopak v ČR platí tzv. provozovatelská odpovědnost: při automatickém měření rychlosti, průjezdu na červenou nebo nepovoleným zastavením/stáním zdokumentovaným fotografií sice provozovatel může tvrdit, že neřídil, ale pokuta se uloží stejně jemu (pokud sám nezjistí a neudá řidiče). Lepší zprávou je, že trestné body se dávají jen řidiči, nikoli provozovateli, provozovatel platí pokutu bez bodů.
Další výhodu německým řidičům přináší prahová hodnota, pod kterou se rakouským úřadům nevyplatí pokuty vymáhat: pokuty nižší než 70 eur se nevymáhají, protože administrativní náklady by byly vyšší než výnos. Tato částka jako pokuta se ale platí až při překročení rychlosti o 25 km/h.
Proto mnoho řízení skončí neúspěchem a úřady se do nich ani nepouštějí. Podle reportu tyrolského zemského sněmu zaslaly v roce 2023 tyrolské úřady 420 000 rozhodnutí do zahraničí, z toho 200 000 do Německa a asi 18 000 do Česka. (Pro zajímavost: Česko je v žebříčku zahraničních porušovatelů na 5. místě za zmíněným Německem, Itálií, Polskem a Holandskem.) Něco mezi 9 a 15 % správních řízení bylo zastaveno, v případě porušení mýtného dokonce asi polovina.
Mohlo by vás zajímat
Pokuty ze zahraničí – přeshraniční výměna informací
Členské státy Evropské unie mají vzájemnou povinnost vyměňovat si informace o vozech, které byly přistiženy při některých typech dopravních přestupků. Byla zavedena už v roce 2015 směrnicí 2015/413. Označuje se jako Cross-Border Exchange of Information, tedy přeshraniční výměna informací (CBE).
Její pravidla se budou měnit, od ledna 2026 začne platit nová směrnice. Jedním z důvodů je právě to, že velká část přestupků spáchaných zahraničními řidiči zůstává nepotrestaná. Nová směrnice je přísnější, ale její ustanovení zatím nejsou účinná, členské země ji do svých zákonů mají povinnost zapracovat do července 2027.
Udílení pokut je už dnes většinou plně automatizovaný systém: automat vám změří rychlost, následuje automatizovaný dotaz do českého registru na majitele vozidla se zaznamenanou RZ a následné automatické vygenerování dopisu/výzvy k zaplacení pokuty. Součástí všech budoucích výzev k zaplacení zahraničních pokut by měl být odkaz a QR kód vedoucí na jednotný unijní portál CBE, kde si řidič/pachatel přestupku výzvu ověří a najde i návod k dalšímu postupu. Také tento portál by měl být spuštěn do roku 2027. Zároveň se ale rozšíří seznam přestupků, za které se budou zahraniční pokuty vymáhat (zatím jich je osm).
Zdroj: Merkur.de, Tirol.gv.at, EU
7 foto
