Exaskalární počítače jsou schopné provést deset na osmnáctou operací v pohyblivé řádové čárce za sekundu a právě odstartoval závod o zprovoznění prvního z nich. V příštích pěti letech bude patrně uveden do provozu v Číně, USA i Japonsku. Jedná se o technologickou výzvu, která si vyžádá přehodnocení některých doposud používaných postupů. Kromě klasického výpočetního klastru HPC (High-performance computing) budou muset počítače nové generace využít i big data a strojové učení. Právě z toho důvodu exascale počítače potřebují nejen nový hardware i software na úrovni exa, ale také nové přístupy při práci s výpočetními prostředky a jejich výsledky.
Potřeba další výpočetní síly vychází z toho, v jakém světě žijeme. Svět se totiž pro nás stává stále složitějším a můžeme ho pochopit a ovládat jen za mechanické pomoci. Superpočítače se ale stávají i základem národních ekonomických a bezpečnostních strategií. Země jako Čína, ale i Japonsko a v poslední době i Evropa se snaží o svoji nezávislost na americkém křemíku a chtějí mít své vlastní výpočetní zdroje na co nejvyšší úrovni. Závod o první exaskalární počítač je tedy více než akumulace procesorových jader, GPU, pevných disků a operační paměti. Je to skok do exaskalární éry.
