Může působit překvapivě, že v malé vesničce poblíž Prahy sídlí firma, zabývající se výzkumem v oblasti virtuální reality. Ve start-upu Infinite se věnují mimo jiné vizualizaci dat z Eurostatu, či simulátorům barvosleposti či autismu. Podívejte se na naši videoreportáž.
Nepříliš početná firma vyvíjí aplikace pro slibně se rozvíjející technologii virtuální reality – například hry, nebo simulátory různých psychických poruch. Tyto nástroje jsou určené především pro zdravou populaci, aby se dokázala lépe vcítit do světa lidí s hendikepem. „Lidé, kteří jsou postižení barvoslepostí, ze všeho nejvíc nenávidí, když jim někdo ukáže barvu a zeptá se jich, co vidí,“ říká Jan Horský, jedna z hlavních osobností společnosti Infinite. Jejich simulátor pak umožňuje prožít na vlastní kůži různé typy barvosleposti, a dokonce nastavit i intenzitu postižení. „Barvoslepý pak může komukoli říct: nasaď si headset a uvidíš, jak já vnímám okolí.“ Virtuální realita se patrně v budoucnu stane validním nástrojem pro testování různých poruch zraku, který se bude používat jak v domácích podmínkách, tak později i v ordinacích očních lékařů.
Se simulátorem autismu je to podobné – účastník virtuální reality může názorně vidět, jaké podněty z okolního světa autistu nejvíce iritují. Podle Jana Horského je zážitek mimořádně silný, a při prvních demonstracích, kdy se například rodiče mohli vcítit do svých dětí postižených autismem, se objevily i slzy.
Kromě toho nyní v Infinite usilovně pracují na vizualizacích dat z evropské výzkumné agentury Eurostat. Nástroj je určený pro experty, kteří mohou pomocí headsetu přímo vstupovat do grafů a vizualizovaných dat, různě je otáčet, přibližovat je a pracovat s nimi.
Jak vidí Jan Horský budoucnost technologie? Problémy s nevolností z pohybu (motion sickness) nepovažuje za příliš závažné – uživatelé mají zprvu potíže, ale postupem času si na obraz z virtuální reality zvykají. Neustále se zvyšuje výkon zařízení pro VR, snižuje se jejich cena, nástroj se dostává k širší skupině uživatelů – a existují také přilby, které jsou samotné vybavené veškerým hardwarem, a nepotřebují žádné připojení k centrálnímu počítači. Podstatně se zvyšuje také výkon. „Už v době, kdy vznikl první Half Life, uváděl vývojář Michael Abrash, že potřebujeme jenom malý kousek výkonu navíc,“ říká Jan Horský a ukazuje malíčkem a ukazováčkem, o jak malý kousek jde – jako kdyby mezi prsty držel kostičku cukru. „Od dob prvního Half Life ale uplynulo už spousta vody, výkon se zvýšil několikanásobně, a ten malý kousek schází a vždycky scházet bude.“
Opouštíme sluncem rozpálenou vesničku s lány polí kolem a rybníkem uprostřed, a na kameře máme natočený materiál o aktuálních novinkách ve vývoji moderní technologie. Podívejte se na naši videoreportáž.
