Na co si dát pozor, když řídíte v totálním vedru? Nebezpečný trik s tankováním opravdu nezkoušejte

Nejde jen o horko v autě

Teploty z konce června dosáhly nebývalých hodnot a na mnoha místech včetně Česka přepisovaly dlouhodobé rekordy. Způsobují nadměrnou zátěž a vystavují nás mnoha rizikům, na která bychom ani nepomysleli.

Své si jistě zažili i řidiči – bez klimatizace to bylo jen těžko představitelné. Nadměrná zátěž z horka s sebou přináší rychlou únavu, stres a občas i zbrklé reakce.

Vozovka nás také mohla na mnoha místech nemile překvapit. V úsecích, kde se ještě vyskytuje starší betonový povrch, může vlivem vysokých teplot docházet k prasknutí povrchu. To se může stát už při teplotách lehce nad 30 °C. Vyboulení a praskliny na povrchu vozovky mohou být pro řidiče automobilů a motocyklů nebezpečné, protože se objevují nečekaně.

V horku opatrně i na čerpacích stanicích

Mnoho řidičů má při tankování paliva zvyk nádrž doplňovat jak se říká až po okraj. Prakticky to dělají tak, že ve chvíli, kdy tankovací pistole automaticky vypne, lehce ji povysunou z hrdla nádrže a ještě doplní nižší jednotky litrů navíc.

Obecně, ve vedrech však obzvlášť, je takové doplňování docela špatný nápad. Vlivem vysokých teplot se může palivo dostat i vně po okraj naplněné nádrže, což minimálně zvyšuje riziko požáru nebo poškození víčka nádrže. Lak karoserie by měl být vůči palivu odolný, ale dlouhodobější styk s benzinem či naftou mu zrovna dobře nedělá.

Dalším problémem může být poškození systému pro zachytávání výparů z benzinu – EVAP. Jsou známy případy, kdy právě v důsledku opakovaného tankování „až po okraj“ došlo u vozidla k poškození EVAP systému, palivo uniklo na rozpálený výfuk a způsobilo požár.

Dobře si vyvětrejte vnitřek vozu

Motoristické organizace doporučují před odjezdem vozidlo řádně vyvětrat. V horkých dnech teplota uvnitř vozu výrazně přesahuje venkovní teplotu, povrchy jsou rozpálené. Své o tom vědí například majitelé vozů s koženými sedačkami.

Při zapnuté klimatizaci se doporučuje proud vzduchu nesměrovat na holou kůži nebo do obličeje. Chladný vzduch by měl vždy mířit na oblečené části těla. V opačném případě může způsobit svalové napětí až křeče, bolesti hlavy, zablokování krku a v krajních případech i nachlazení.

Také pozor na extrémní rozdíly teplot: Pokud déle sedíte v příjemných řekněme 22 °C uvnitř vozu, a pak vystoupíte ven, kde je teplota ve stínu 35 °C, může dojít k úpalu.

Rozpálené spony bezpečnostních pásů a žhavý povrch volantu

Pokud vám to okolnosti dovolí, neparkujte na přímém slunci. Během veder servisy zaznamenávají zvýšený výskyt poruch elektroniky. Podle automobilových odborníků se některé součástky mohou zahřát až na 90 °C a mnohé ovládací prvky tak vysoké teploty nezvládají.

Trochu pomůže sluneční clona, kterou lze umístit za čelní sklo. Alespoň palubní deska a částečně i pracoviště řidiče tím zůstanou chráněné před přímým sluncem. Citlivá elektronika, displeje, povrch volantu a další choulostivé prvky tak zůstanou ve stínu. Nemělo by tak dojít k jejich rozpálení na vysoké teploty, což bývá častým jevem blízko za čelním sklem vozidla.

Také pozor na vystavování potenciálně nebezpečných předmětů vysokým teplotám. Klasikou bývají plynové zapalovače, které mnozí řidiči ponechávají odložené v přihrádkách kolem řadicí páky. Podobně to platí i pro deodoranty, antiperspiranty nebo různé prostředky proti klíšťatům, komárům či dezinfekční roztoky a emulze. Jejich tlakové nádobky mohou vlivem vysoké teploty explodovat a jejich obsah znečistit i poškodit interiér vozu.

Zvláštní pozornost si zaslouží i odkládání elektroniky. Mobil snad uvnitř vozu nezapomenete, ale ani powerbanka, náhradní baterie do elektrokola, dětský tablet či bezdrátová sluchátka vás nemusí za ponechání vlivu vysokých teplot v uzavřeném voze pochválit. Zvlášť baterie jsou na horko choulostivé a mohou se poškodit.

Zdroj: Autotrader, RAC, CarBuzz