Británie zakáže dětem do 16 let přístup na sociální sítě. Přidává se ke světovému trendu, Česko stále hledá cestu

Starmer: Sociální sítě dětem škodí

Britský premiér Keir Starmer vystoupil s projevem, ve kterém oznámil plný zákaz přístupu na sociální sítě pro uživatele mladší šestnácti let. Opatření se dotkne všech zásadních platforem, tedy TikToku, Instagramu, Snapchatu i dalších. Navíc zavede omezení pro herní aplikace a živé přenosy (livestreaming), kde bude dětem znemožněno komunikovat s cizími lidmi.

Legislativa by měla být schválena do konce roku 2026. Zákaz pak vstoupí v platnost přibližně na jaře 2027. Starmer se nenechal odradit ani kritikou, že mnoho teenagerů zákaz obejde, stejně jako se to děje v Austrálii. Přirovnal situaci k zákazu prodeje alkoholu nezletilým: i tam někteří mladiství k alkoholu přijdou, přesto nikdo nezpochybňuje smysl zákona. Jde podle něj i o hodnotový rámec, který mění společenskou normu a rozhovory mezi rodiči a dětmi.

Světový trend nabírá na síle

Británie není průkopníkem. Austrálie se jako první země na světě rozhodla jít touto cestou a od prosince 2025 mají tamní děti do šestnácti let zakázán přístup na platformy včetně YouTube, Facebooku, TikToku, Instagramu a Snapchatu. Za porušení pravidel hrozí sociálním sítím pokuty až 30 milionů eur, tedy přibližně 750 milionů korun.

Podobná opatření zvažují nebo připravují také Kanada, Brazílie, Indonésie, Španělsko, Dánsko a Jižní Korea. Francie debatuje, zda zakázat sociální sítě všem teenagerům plošně, nebo jen vybrané platformy.

Starmer deklaroval, že britský přístup půjde ještě dál než australský model, a to zavedením večerních zákazů pro starší teenagery a omezením AI chatbotů. Přístup k platformám bude podmíněn ověřením věku, například rozpoznáváním obličeje, hlasu nebo státním průkazem.

Technologické firmy pod tlakem

Starmer avizoval, že nepřijme argumenty amerických technologických gigantů, pokud by se bránili. Zároveň odmítl, že být pro AI a technologie obecně znamená tolerovat rizika pro děti. Tlak na Silicon Valley je přitom patrný napříč Evropou, přičemž britská vláda patří k těm nejdůslednějším.

Velká část odborné komunity přijímá tento zákon opatrně. Profesor komunikačních systémů na Cambridgeské univerzitě Jon Crowcroft upozornil, že reálné riziko spočívá v přesměrování části mladých uživatelů na méně regulované a potenciálně nebezpečnější alternativy. Regulace platforem je podle něj technicky proveditelná, pokud k ní regulátoři skutečně přistoupí, ale kontrola jednotlivých zařízení a uživatelů je prakticky nemožná.

Česko: mobily ve školách jako první krok

Zatímco Británie sahá k plošnému zákazu sociálních sítí, Česko zatím řeší i skromnější cíl: mobily ve školách. Premiér Andrej Babiš opakovaně vyjádřil přesvědčení, že telefony do základních škol nepatří. V polovině června 2026 slíbil, že jako poslanec osobně předloží návrh zákona, pokud ministerstvo školství nezačne jednat rychleji.

Poslanecký návrh KDU-ČSL počítal se zákazem mobilů pro děti do deseti let od července 2026. Vláda však vydala nesouhlasné stanovisko a místo toho vsadila na metodická doporučení pro školy.

Ministr školství Robert Plaga argumentuje tím, že ředitelé škol již dnes mohou mobilní telefony regulovat prostřednictvím školního řádu a ministerstvo jim zaslalo metodický materiál. Kritici, včetně části odborníků, upozorňují, že dobrovolná metodika nestačí a Česko patří mezi poslední země EU, které nemají ani připravenu celostátní regulaci.

Průzkum Eurobarometr z konce roku 2025 přitom ukázal, že plošný zákaz chytrých telefonů ve školách podporuje 69 procent Evropanů. Zároveň 87 procent vítá využívání digitálních technologií přímo určených pro výuku.

Debata o věkových omezeních se stále více dotýká i AI chatbotů a AI agentů, kteří se stávají součástí každodenního života mladé generace. Britský plán zahrnuje i jejich regulaci pro děti, což otevírá zcela nové otázky: jak ověřit věk uživatele u konverzační AI, jejíž službu si lze spustit prakticky odkudkoli?

Věková verifikace pomocí biometrických údajů nebo státních dokladů je technicky realizovatelná, ale přináší nová rizika v oblasti ochrany soukromí. Právě toto napětí mezi ochranou dětí a soukromím dospělých bude pravděpodobně hlavní osou regulačních debat v celé Evropě v příštích letech.

Co čekat dál

Britský zákon ještě musí projít parlamentem a teprve praxe ukáže, jak účinné věkové ověřování bude. Australská zkušenost naznačuje, že část dospívajících skutečně obejde ochranu přes VPN nebo falešné účty, ovšem celkový dopad na normy chování a na dialog v rodinách může být i přesto pozitivní.

Pro technologické firmy je jasné jedno. Éra volného přístupu nezletilých na sociální sítě se chýlí ke konci. Regulátoři po celém světě, Británii nevyjímaje, dávají najevo, že jsou tentokrát připraveni trvat na svém.

Zdroj: X, GOV UK, Euronews, CNN, The Guardian