Roboti místo vojáků: Čína už testuje humanoidy pro boj v ulicích i za nepřátelskými liniemi

Hry, po kterých přišel jasný vzkaz armádě

V srpnu se v Číně konaly Světové hry humanoidních robotů, kde si stroje zaběhaly sprint, zaboxovaly a předvedly gymnastické sestavy. Diváky bavily jak povedené výkony, tak pády a kolize s bariérami. Firma Unitree tehdy oznámila, že její robot dokáže běžet rychleji než Usain Bolt, byť tento údaj nebyl nezávisle ověřen.

Jenže dva dny po skončení her přišel oficiální list Lidové osvobozenecké armády s jasným vzkazem. Vyzval výzkumníky, aby zrychlili přesun těchto technologií z laboratoří přímo do vojenského výcviku a začali s roboty počítat jako s regulérními bojovníky.

Stovky dokumentů ukazují systematickou přípravu

Rozbor více než stovky čínských armádních zakázek, akademických studií, patentů a firemních materiálů ukazuje, že příprava na vojenské využití humanoidů není náhodná ani okrajová záležitost. Čínský obranný sektor cíleně testuje, jak roboti obstojí v podmínkách skutečného bojiště, a zároveň vyvíjí technologie potřebné pro jejich výcvik. Tempo prací výrazně vzrostlo v letech 2025 a 2026, přičemž se výzkum soustředí především na vnímání okolí, manipulaci s předměty a sběr trénovacích dat.

Čínští výrobci přitom v roce 2025 ovládali zhruba 95 procent celosvětových dodávek humanoidních robotů. Armáda tak má k dispozici obrovský a rychle rostoucí průmysl, ze kterého může čerpat.

Roboti jako útočná jednotka ve městě

Jeden z nejkonkrétnějších scénářů popsala loni v srpnu studie výzkumníků z univerzity NUDT, tedy hlavní vojenské výzkumné instituce čínské armády. Podle ní by šest bojových robotů, kombinace humanoidů, robotických psů a bezpilotních vozidel, tvořilo dva útočné týmy. Společně s pozemními vojáky by mělo čistit budovu obsazenou nepřítelem, patro po patře a místnost po místnosti.

Studie nespecifikovala, jakou výzbroj by roboti nesli ani jak by se řídila pravidla pro použití síly vůči civilistům. Autoři nicméně odhadují, že potřebná technika by mohla být k dispozici za pět až deset let.

Infiltrace, hlídky i strážní služba

Vedle městského boje se počítá i s dalším využitím, třeba s průzkumem, logistikou, hlídkovou činností nebo operacemi v tunelech a na lodích. Státní zbrojovka Norinco už nabízí humanoida jménem Fuxi, který má podle firmy zvládat strážní službu a průzkum za každého počasí, přičemž může fungovat autonomně nebo být ovládán na dálku.

Univerzita NUDT navíc v roce 2025 uspořádala soutěž, jejíž součástí byla i simulace infiltrace za nepřátelské linie. Roboti měli za úkol vniknout do prostoru, zmapovat ho a najít cíle. Jiná disciplína zase zkoušela, jak by stroje zvládly kontrolu totožnosti a bezpečnostní hlídky přímo na vojenských základnách.

Zajímavý je i pohled na peníze. Letos v červnu armáda vyčlenila na systém sběru a označování kamerových, radarových a pohybových dat pro humanoidy přibližně 6,5 milionu korun. Jde o poměrně malou částku, ale ukazuje, že se investuje i do zdánlivě nenápadné infrastruktury, bez které roboti fungovat nemohou.

Kdo rozhodne, že jde o nepřítele

Se stroji na bojišti se pojí i nepříjemná otázka. Dokáže robot spolehlivě odlišit ozbrojeného bojovníka od civilisty nebo poznat, že se někdo vzdává? Mezinárodní výbor Červeného kříže dlouhodobě upozorňuje, že autonomní zbraně mohou mít s podobným rozpoznáváním problém, protože záleží na kontextu, chování i záměru, které je těžké naprogramovat.

Čínské ministerstvo obrany letos v březnu uvedlo, že zbraně řízené umělou inteligencí by měly zůstat pod lidskou kontrolou. To ale samo o sobě nezaručuje, že se v praxi vždy najde čas a prostor pro rozumné lidské rozhodnutí, obzvlášť v chaosu městského boje. Podobně přísná pravidla, tedy povinné právní posouzení a reálné testování, vyžaduje u autonomních zbraní i americká armáda.

Nejde jen o Čínu

Vývoj bojových humanoidů rozhodně není čistě čínská záležitost. Americká armáda loni spustila soutěž na vývoj takzvaných militarizovaných humanoidních schopností, které by mohly v budoucnu fungovat po boku vojáků. Počítá se s rolemi, jako je průzkum, ochrana objektů, odstraňování překážek, práce s nebezpečným materiálem i útočné a obranné operace v městském prostředí. Až deset finalistů mělo letos testovat své systémy s americkými vojenskými experty, přičemž na navazující zakázky bylo vyčleněno až 27 milionů korun.

Americký robotický průmysl ale v oblasti dvounohých a čtyřnohých strojů za Čínou výrazně zaostává. Ostatně i populární robotičtí psi firmy Unitree, jedné z předních světových firem v oboru, vycházejí z inovací, které kdysi financovala americká armáda.

Zatím žádný ozbrojený robot v poli

Navzdory rozsáhlým přípravám nebyly nalezeny žádné důkazy, že by čínská armáda nasadila ozbrojeného humanoida do reálné jednotky. Roboti jsou stále energeticky nároční, nevydrží dlouho v terénu a i ty nejpokročilejší modely občas na nerovném povrchu spadnou. Bojiště navíc přináší tolik proměnných, že i odborníci z civilního prostředí přiznávají, že testování v laboratoři je něco úplně jiného než chaos skutečného konfliktu.

Přesto jeden čínský vojenský výzkumník varoval, že jakmile se podaří překonat zbývající technické a nákladové bariéry, humanoidní roboti se na bojiště doslova nahrnou. A vzhledem k tempu, jakým se tato technologie posouvá v posledních dvou letech, to nemusí být otázka desetiletí, ale mnohem kratší doby.

Zdroj: Reuters, Humanoid hub, CBS News, Tech spot