Historický okamžik pro Evropu. Loni spadla do moře, letos se první komerční raketa dostala na oběžnou dráhu

Let, který se zapsal do historie

Raketa Spectrum odstartovala z kosmodromu Andøya Spaceport v severním Norsku v sobotu 5. září 2026 ve 22:12 místního času. Mise dostala jméno „Onward and Upward“, tedy Vpřed a vzhůru. Necelou hodinu po startu potvrdila společnost, že všech pět malých družic CubeSat se úspěšně oddělilo od druhého stupně rakety a dostalo na oběžnou dráhu.

Isar Aerospace se tím stal prvním soukromým subjektem v Evropě, kterému se povedlo dostat vlastní raketu na oběžnou dráhu ze startovací rampy na evropském kontinentu. Šéf společnosti Daniel Metzler to shrnul slovy, která opakoval v tiskové zprávě i na brífinku pro novináře: „Během několika let jsme dosáhli toho, co evropskému kosmickému průmyslu trvalo celá desetiletí předtím.“

Po neúspěchu k triumfu

Cesta k sobotnímu úspěchu nebyla přímá. První testovací let rakety Spectrum absolvovala v březnu 2025, ale skončil pádem do moře a explozí necelou minutu po startu. Vyšetřování ukázalo, že za pádem stálo neúmyslné otevření odvzdušňovacího ventilu a ztráta kontroly nad orientací rakety hned na začátku manévru.

Ani druhý pokus nešel hladce. Start byl několikrát odložen kvůli technickým problémům, mimo jiné kvůli poruše tlakového ventilu, netěsnosti v kompozitní tlakové nádobě nebo neobvyklému chování v palivovém systému rakety. K tomu se přidalo špatné počasí a jednou dokonce loď, která vplula do uzavřené zóny kolem startovací rampy. Přípravy tak trvaly od ledna až do začátku září. Nakonec ale start dopadl dobře.

Co raketa Spectrum umí?

Dvoustupňová raketa měří na výšku 28 metrů a v průměru má 2 metry. Na nízkou oběžnou dráhu dokáže vynést náklad o hmotnosti až 1000 kilogramů. Pohání ji devět motorů Aquila v prvním stupni a jeden v druhém, které spalují směs kapalného kyslíku a propanu. Při startu vyvinuly motory tah přes 675 kilonewtonů.

Druhý stupeň zrychlil raketu na oběžnou rychlost zhruba 8 kilometrů za sekundu asi sedm minut po startu. Nejprve se dostala na eliptickou dráhu s nejnižším bodem okolo 180 kilometrů a nejvyšším okolo 500 kilometrů nad Zemí, poté proběhlo kruhové vyrovnání dráhy a teprve pak se oddělily satelity.

Isar Aerospace si téměř všechny součásti rakety vyvíjí a vyrábí sám, což je u evropských raketových firem spíše výjimka. Společnost sídlí poblíž Mnichova a v novém, deset akrů velkém výrobním areálu chce dlouhodobě vyrábět a startovat až 40 raket ročně. Ve výrobě je už dalších pět raket Spectrum.

Odkud jdou peníze a co bude dál?

Isar Aerospace za sedm let od založení získal od soukromých investorů zhruba 20,7 miliardy korun. Loni k tomu přibylo dalších přibližně 4,76 miliardy korun od Evropské kosmické agentury v rámci programu European Launcher Challenge, největší částka ze tří firem, které agentura v tomto programu podpořila. Německá kosmická agentura DLR přispěla dříve na vývoj rakety Spectrum a přípravu sobotního letu částkou kolem 269 milionů korun.

Cenu jednoho startu chce firma nastavit mezi 207 a 311 miliony korun. Podmínkou pro účastníky European Launcher Challenge bylo dostat se na oběžnou dráhu nejpozději do roku 2027. Isar Aerospace tuto podmínku splnil jako první. Firma zároveň pracuje na druhém startovacím místě v kanadském Novém Skotsku a v budoucnu zvažuje i start z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně.

Vedle Isaru se o podobný úspěch pokoušejí i další evropské firmy, německá Rocket Factory Augsburg a španělská PLD Space. Obě plánují první pokusy o oběžnou dráhu ještě do konce roku. Do programu ESA se chce přidat i MaiaSpace, dceřiná firma výrobce raket Ariane.

Proč je to pro Evropu důležité?

Evropa dosud posílala své družice na oběžnou dráhu pomocí raket Ariane 6 a Vega-C, které jsou provozovány s velkou podporou vládních dotací, nebo využívala levnější, ale politicky citlivé služby americké SpaceX. Sobotní start dává evropským zákazníkům další, čistě komerční možnost.

Německý kancléř Friedrich Merz označil start za „počátek nové éry“ a v březnu osobně navštívil startovací rampu na Andøyi. Ředitel DLR Walther Pelzer uvedl, že úspěšný let znovu definuje cestu k nezávislému evropskému přístupu do vesmíru. Podobně to vidí i vedení ESA. Podle jejího generálního ředitele Josefa Aschbachera raketa Spectrum doslova dostála výzvě a dopravila svůj náklad na nízkou oběžnou dráhu.

Metzler už naznačil, že firma pracuje také na výrazně větší raketě a na technologiích pro znovupoužitelný stupeň, podrobnosti ale zatím nechce prozradit. Isar Aerospace teď čeká hlavně to, aby sobotní úspěch dokázal zopakovat pravidelně a proměnit ho v běžný provoz.

Zdroj: Isar Aerospace, ESA, The Guardian, European spaceflight, Ars Technica