iPad zatím neumím potřebovat

iPad 2

Dostalo se i na mě, abych si vyzkoušel nový iPad 2. V prvních minutách mi připadal jako úžasná hračka a zkusil jsem se trochu vyřádit v GarageBand. Tím jsem ho sice dokonale zasekl, a pomohl až „tvrdý“ reset (musíte na deset vteřin podržet jak tlačítko uspávací, tak tlačítko Home), ale budiž, stalo se to jednou, a pak už ne.

Pak přišlo na řadu běžné užití, a s při­bý­va­jí­cími minutami mi vzrůstal pocit nepohodlí jak v levém zápěstí, tak v krční páteři. iPad 2, jakkoli ho můžeme hodnotit jako lehký z pohledu současných technologických možností, je pořád těžký asi tak jako docela velká kniha. Jenže aby vám byl k něčemu, musíte mít jednu ruku volnou na jeho ovládání…

Přitom rozložená kniha této váhy je mnohem širší a její položení na kolena jistější. I tak byste ji nechtěli mít — kvůli krční páteři — na kolenou položenou dlouho, ledaže byste si mohli nohy opřít dost vysoko.

Na jakékoli delší užití mi tedy iPad připadá dosti nešikovný. Jakmile opadne počáteční nadšení z nové hračky, uvědomíte si, že po většinu času vlastně nevíte, jak se s ním pohodlně usadit. Jsou tedy tablety jen móda, která pomine? Na to si je už koupilo příliš mnoho miliónů lidí. Pro mě by však tablet byl nejvýše doplňkem k jinému počítači — na použití krátké, příležitostné, občasné. Něco, co se vejde do tašky.

Na sledování filmu ve vlaku… to jsem sice nikdy nepotřeboval, ale vy byste to třeba ocenili. iPad má určitě větší obrazovku než mobil. A když si ho vydržíte držet před sebou… Kdybych se snad na něco chtěl dívat na iPadu doma, určitě bych však přemýšlel o pořízení stojánku.

Hans Dorsch si takto upravil stojánek na knihy z Ikey.

Na delší psaní není ani náhodou. Psaní česky na zobrazené klávesnici závisí na rozpoznávání slov podle slovníku — a na tom, že dobře sledujete, která slova naskakují. Chybějící tlačítka pro posun kursoru pak znamenají, že potřebujete‑li někde v textu něco opravit, abyste se přesně do toho místa trefili prstem, a to až tak dobře nejde.

Dodaný prohlížeč Safari řada webů rozpoznává jako prohlížeč mobilní a některé vytrvale podstrkávají mobilní podobu stránek.

Překvapilo mě, nakolik na dotykovém povrchu iPadu 2 skutečně neulpívá mastnota. Pokud jste právě neposvačili uzený bůček, nemusíte se šmouh bát, a kdyby se přece jen časem vyskytly, jemný hadřík, na který lehce dýchnete, vše hravě zvládne.

Možná bych neměl od iPadu chtít a čekat to, co chci od počítače. Možná je skutečně něco jako fotorámeček s sebou do batůžku, ale s celým albem. Možná jsou to noviny nebo knížka do vlaku, nebo mapa na cestu — včetně GPS. Přenosný videopřehrávač i herní konzola. To vše může být iPad — jen to není pořádný počítač. Tablety mají budoucnost, pokud se od nich naučíme potřebovat to, bez čeho se řada z nás doteď docela dobře obešla.