Jaké bude v Česku vedro za 60 let? Zjistíte to na speciální mapě světa

Klima bude jiné, než co znáte dnes

Jaké počasí bude v našem regionu za 60 let, pokud nebudeme proti změně klimatu nic dělat? Mnoho lidí si to nedokáže představit. Pomocí interaktivní mapy se nyní můžeme podívat, k jakému městu nebo regionu by se naše místo mohlo z hlediska dnešního klimatu přirovnat.

Ukazuje to webová aplikace v podobě interaktivní mapy nazvaná CityApp (odkaz také na konci článku). A srovnání to je více než zajímavé. Podle Matthewa Fitzpatricka, autora mapy, budou města na severní polokouli za 60 let vypadat velmi podobně jako současná města na jihu.

Zajímavé je, že podle mapy není v současné době na světě žádné místo, které by odpovídalo tomu, jak bude v budoucnu vypadat klima v oblastech blízko rovníku, jako je střední Amerika, jižní Florida nebo severní Afrika. Pokud si například vyberete N'Djamenu, hlavní město afrického Čadu, dostanete pouze informaci, že tamní budoucí klima „se bude lišit od všeho, co se v současnosti na Zemi nachází“. Není tak jasné, zdali budou tyto oblasti ještě vůbec obyvatelné.

V České republice jako ve středním Bulharsku

Podle standardního scénáře by se skandinávská města jako Stockholm a Oslo mohla v budoucnu cítit podobně jako současné klima v Chorvatsku. Pro obyvatele Londýna by mohlo být klima v roce 2080 podobné klimatu v obci Labarde u Bordeaux.

Klimatické podmínky se výrazně změní také v Německu. Podnebí v Berlíně se bude podobat klimatu v italském městě Padulle, předměstí Boloně v regionu Emilia Romagna. Také u nás se dočkáme razantních změn. Praha je přirovnávána k bulharskému Plovdivu. V Teplicích zas bude jako v centrálním Srbsku.

Jak mapa funguje?

Mapu vytvořil Matthew Fitzpatrick, odborník na životní prostředí. Ukazuje, že kvůli probíhajícím klimatickým změnám by se teploty a vlhkost vzduchu i u nás mohly do roku 2080 dostat na hodnoty, které jsou dnes typické pro oblasti nacházející se mnohem blíže rovníku. Fitzpatrick do mapy zahrnul údaje pro více než 40 500 měst a 5 000 metropolitních regionů. Pro své výpočty použil statistickou metodu klimatické analogie a také údaje z Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Zdroj: CityApp