Kapacity ze světa encyklopedií žalují umělou inteligenci: halucinace se utrhly z řetězu

Co Perplexity AI vlastně dělá?

Perplexity AI se prezentuje jako alternativa k tradičním vyhledávačům jako Google. Místo seznamu odkazů poskytuje uživatelům přímé odpovědi na jejich otázky ve formě shrnutí informací z různých webových stránek. Systém funguje tak, že prochází internet, shromažďuje relevantní informace a vytváří z nich ucelené odpovědi.

Společnost založená v roce 2022 získala významné investice od řady prominentních investorů včetně Jeffa Bezose. V srpnu dokonce učinila nabídku na koupi prohlížeče Chrome od Googlu za 34,5 miliardy dolarů.

Hlavní body žaloby

Britannica tvrdí, že Perplexity systematicky vytěžuje obsah z jejich webových stránek a kopíruje celé články bez povolení. Žaloba podaná 10. září u newyorského federálního soudu uvádí, že systém často přebírá definice a vysvětlení doslovně, aniž by uvedl odpovídající zdroj.

Zvláště problematické je podle žaloby to, že Perplexity někdy připisuje Britannice nebo Merriam-Websteru informace, které ve skutečnosti vygenerovala umělá inteligence. Tyto takzvané halucinace mohou být nepřesné nebo zavádějící, což poškozuje pověst těchto značek.

Britannica také argumentuje, že Perplexity odnímá návštěvnost jejich webovým stránkám, protože uživatelé už nemusí navštěvovat původní zdroje informací. To má negativní dopad na příjmy z reklam a předplatného.

Historie encyklopedie Britannica

Encyclopædia Britannica má pozoruhodnou historii sahající do roku 1768, kdy byla poprvé vydána ve skotském Edinburghu. Po více než 250 let představuje jeden z nejrespektovanějších zdrojů vědomostí na světě.

V průběhu 19. a 20. století se Britannica stala symbolem důvěryhodných informací. Její tištěné vydání zdobilo knihovny škol, univerzit i domácností po celém světe. Encyklopedie si udržovala vysokou redakční úroveň díky spolupráci s předními odborníky z různých oborů.

Přechod do digitální éry začal už v 80. letech 20. století, kdy Britannica patřila mezi průkopníky digitálního vzdělávání. Dnes společnost provozuje nejen tradiční encyklopedii, ale také vzdělávací platformy a další digitální produkty.

Sporů s AI společnostmi je více

Perplexity není první společnost zabývající se umělou inteligencí, která čelí žalobám kvůli autorským právům. Podobné spory vedou také jiné významné firmy v oboru. Už dříve proti Perplexity vystoupily další mediální organizace. BBC pohrozila právními kroky kvůli používání svého obsahu k tréninku AI modelů. Kritiku vznesly také Forbes, Wired nebo The New York Times.

V říjnu podala žalobu proti Perplexity také News Corp, mateřská společnost The Wall Street Journal a New York Post. Všechny tyto případy poukazují na rostoucí napětí mezi tradičními vydavateli a AI společnostmi.

Nedávná zpráva společnosti Cloudflare odhalila, že roboti Perplexity často ignorují soubory robots.txt. Tyto soubory slouží k tomu, aby majitelé webových stránek mohli určit, které části jejich obsahu smějí automatické systémy procházet a indexovat.
Ignorování těchto pokynů je v internetové komunitě považováno za neetické chování. Ukazuje to na systémový problém v přístupu některých AI společností k cizímu obsahu.

Případ Britannica versus Perplexity přichází v době, kdy se celý sektor umělé inteligence potýká s otázkami autorských práv. Nedávno společnost Anthropic zaplatila 1,5 miliardy dolarů za urovnání sporu týkajícího se použití pirátských knih k tréninku svého chatbota Claude.

Zdroj: Reuters, Cybernews, Morning Star, Gizmodo, Reuters

Google zkouší něco nového: vyhledávání už nikdy nebude jako dřív